Eurokomisařka Věra Jourová připravuje evropská pravidla, která mají ochránit média a novináře, zprůhlednit jejich financování z veřejných peněz či zachovat pluralitu médií. Zajistit chce také to, aby státy ani jejich organizace nezasahovaly do obsahu médií. Nová unijní legislativa bude po státech žádat nastavení kritérií pro jmenování rad veřejnoprávních médií. Jourová to uvedla v rozhovoru pro Český rozhlas.
Nový „Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků„, který podle ní reaguje na problémy v členských zemích bloku, plánuje Evropská komise (EK) představit v září. Předložení „předpisu o svobodě médií“ na letošní rok slíbila ve svém projevu o stavu EU šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová loni v září. Uvedla tehdy, že Evropa se neobejde bez právního předpisu, který zajistí nestrannost médií. „Informace je veřejným statkem. Musíme ochránit ty, bez nichž by transparentnost byla jen prázdným slovem: novinářky a novináře,“ řekla šéfka komise.
„Státy ani jejich organizace nesmí zasahovat do obsahu toho, co má být v médiích,“ uvedla Jourová. Pokud mají média příjmy z veřejných peněz, mělo by být jasně určeno, na co tyto prostředky jdou. „Nechceme, aby státy – a taková je teď už někde praxe – financovaly z veřejných rozpočtů některá média, která pak o nich píšou hezky,“ řekla Jourová.
Podle ředitele komunikace Českého rozhlasu Jiřího Hošny systém výběru koncesionářských poplatků, který v ČR funguje, je zárukou nezávislosti médií veřejné služby. „Ve svém principu je dobře nastavený. Zároveň vytváří přímý vztah mezi veřejností a Českým rozhlasem, respektive Českou televizí,“ řekl.
Nová právní norma se má věnovat i vlastnictví médií. Komise bude chtít informace o připravovaných transakcích, které by mohly narušit pluralitu médií.
„Dáváme tam speciální články o tom, že by měla být větší ochrana novinářů před tlaky na odtajnění zdrojů, naprostý zákaz využití špionážních technologií,“ uvedla eurokomisařka. Nová pravidla mají podle Jourové ochránit média a novináře, veřejnoprávním médiím mají zajistit stabilní financování.
Státy by podle záměru komise také měly přijmout opatření pro transparentní a objektivní jmenování a odvolávání šéfů veřejnoprávních médií. Jourová potvrdila, že by se akt mohl dotknout i jmenování mediálních rad v ČR. „Máme tam, že by rady měly být jmenovány na základě kritérií daných zákonem, transparentním způsobem, a že by rady měly odrážet diverzitu ve společnosti,“ uvedla.
Ustanovení týkající se veřejné podpory médií budou reagovat na situaci v Maďarsku. „Maďarsko nám bylo inspirací nejen v oblasti financování médií z veřejného rozpočtu, ale zejména reagujeme na vytvoření monopolu, který má název KESMA, kde už je dnes několik set různých médií, které požívají největší státní podporu a pak je diskutabilní, do jaké míry takováto média mohou být nezávislá,“ uvedla Jourová, která stav médií v Maďarsku už dříve kritizovala. Středoevropská tisková a mediální nadace (KESMA), která kontroluje velkou část médií, je blízká vládě tamního premiéra Viktora Orbána.
Jourová v rozhovoru také poznamenala, že zatím se nedaří zajistit, aby se peníze inzerentů, které nyní míří do velkých internetových platforem, jako je Google, vrátily zpátky médiím.
Zdroj: allnews.cz
Foto: Shutterstock
