Přeskočit na obsah

Představujeme pět hlavních cílů informační koncepce České republiky

Digitální Česko

Vláda tento týden schválila Informační koncepci České republiky, což je nový strategický dokument určující rozvoj egovernmentu. Koncepci vláda schválila na základě nové povinnosti uvedené v zákoně o informačních systémech veřejné správy. Dnes si představíme pětici cílů, které jsou v IKČR uvedeny.

Schválená informační koncepce stanovuje pětici hlavních cílů v oblasti egovernmentu a řízení služeb veřejné správy:

  • UŽIVATELSKY PŘÍVĚTIVÉ A EFEKTIVNÍ ON-LINE SLUŽBY PRO OBČANY A FIRMY
  • DIGITÁLNĚ PŘÍVĚTIVÁ LEGISLATIVA
  • ROZVOJ PROSTŘEDÍ PODPORUJÍCÍHO DIGITÁLNÍ TECHNOLOGIE V OBLASTI eGOVERNMENTU
  • ZVÝŠENÍ KAPACIT A KOMPETENCÍ ZAMĚSTNANCŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ
  • EFEKTIVNÍ A CENTRÁLNĚ KOORDINOVANÉ ICT VEŘEJNÉ SPRÁVY

Cíle jsou dále členěny do dílčích cílů a budou konkretizovány v jednotlivých implementačních plánech ke každému cíly. Podívejme se na to, co jednotlivé hlavní cíle znamenají:

Popis cíle č. 1 – UŽIVATELSKY PŘÍVĚTIVÉ A EFEKTIVNÍ „ON-LINE“ SLUŽBY PRO OBČANY A FIRMY
Obsahem cíle je realizace konkrétních služeb eGovernmentu pro všechny skupiny veřejnosti (zejména občany ČR, podniky/podnikatele, ale rovněž cizince na území ČR), mimo jiné v souvislosti s přijatým nařízením o zřízení jednotné digitální brány. Nestačí, aby on-line služby byly pouze přívětivé, musí být rovněž bezpečné a efektivnější jak pro klienta, tak pro úřad.

Půjde primárně o služby první volby umožňující řešení nejběžnějších životních situací v různých agendách veřejné správy ČR, a jako takové musí být navrhovány a budovány. Důležitou roli hrají rovněž firmy ICT sektoru, které doplňují služby státu o kategorii komerčních služeb souvisejících se službami veřejné správy.

Plnění tohoto cíle vytváří hlavní služby s přidanou hodnotou pro klienty, jejichž užívání může být měřeno a vede tak přímo k naplnění měřítka hlavního cíle. Následující hlavní cíle pak vytvářejí předpoklady pro úspěšnou realizaci dílčích záměrů spadajících pod hlavní cíl č. 1. Pokud má být vize ČR naplněna (ČR se má využívání služeb eGovernmentu dostat mezi vyspělé země), tak musí být naše metodika hodnocení eGovernmentu v ČR zejména v souladu s metodikou DESI indexu Evropské komise, ale i EGDI indexu OSN (musíme měřit stejné věci a stejnými měřítky).

Tato kategorie služeb (používá se rovněž termín z angličtiny „front-office“ ve smyslu obsluhy koncových uživatelů služeb veřejné správy) zahrnuje různé komunikační kanály (rozhraní) od samoobslužných plně digitálních po asistované s pomocí úředníka.

Budované služby lze obecně dělit na tři skupiny:

  • informační služby (zejména poskytování informací a znalostí veřejnosti),
  • interaktivní služby (individuální poskytování personalizovaných informací různými informačními kanály) a
  • transakční služby (typicky podání všech typů, včetně provedení platby nebo rezervace termínu pro prezenční jednání, získání potvrzení a doručení rozhodnutí úřadu).

Současně usilujeme o implementaci co nejvíce tzv. integrovaných on-line služeb veřejné správy, propojujících všechny tři předchozí skupiny on-line více úřadů služeb dohromady na jednom místě, zakrývajících tak pro identifikovaného autentizovaného a autorizovaného klienta skutečnou složitost a komplexnost výkonu působnosti veřejné moci v ČR.

Externí služby pro klienty nebudou nikde dostatečně funkční bez zásadní proměny vnitřního chodu úřadů a bez jeho trvalých změn (zlepšování, adaptace). Cesta k samoobslužným on-line službám musí vést přes zásadní zjednodušování a elektronizaci celých jejich realizačních procesů. Zjednodušování komunikace a procesů je pak vedle digitalizace jedním ze základních zdrojů efektivity veřejné správy a nedílnou součástí zodpovědnosti věcných správců za procesy správy těchto služeb.

Cílem eGovernmentu není pouze rozvoj rozmanitých online služeb, ale též jejich sjednocování a konsolidace do společných integrovaných on-line služeb, viz princip „Jeden stát (Whole-of-Government)“.

Výše zmíněné aktivity budou v souladu s přijatým nařízením o zřízení jednotné digitální brány a harmonogram implementace těchto aktivit bude odpovídat termínům stanovených tímto nařízením.

Popis cíle č. 2 – DIGITÁLNĚ PŘÍVĚTIVÁ LEGISLATIVA (DPL)
Zlepšení oblasti služeb eGovernmentu je podmíněno odpovídající legislativou – stávající i nově přijímanou. Kvalitní legislativní proces je základem jak pro přijímání nových právních norem, tak novelizaci těch stávajících (zde ve smyslu jejich „digitální přívětivosti“, která by se měla stát přirozenou součástí nově přijímaných i revidovaných právních norem).

Pravidla digitalizace služeb veřejné správy jsou vytvářena jak na národní úrovni, tak také na evropské úrovni, kde by se v tomto ohledu měla ČR stát aktivním členským státem a více ovlivňovat již samotnou tvorbu nových legislativních i nelegislativních opatření EU. Právní úprava na národní úrovni by měla využívat transpozičních možností, které evropské právo připouští a zároveň by měla svou dikcí umožnit a podpořit rozvoj moderních technologií.

Právní řád by měl být jako celek nejen digitálně přívětivý, ale zároveň by neměl klást překážky ve využívání možností digitálních nástrojů a služeb, které odpovídají technologickým standardům 21. století.

Popis cíle č. 3 – ROZVOJ CELKOVÉHO PROSTŘEDÍ PODPORUJÍCÍHO DIGITÁLNÍ TECHNOLOGIE
Cílem opatření je ve spolupráci se sociálními partnery a s dalšími subjekty vytvořit prostředí, podporující českou společnost v digitální transformaci. Plnění tohoto cíle je spolu s legislativními úpravami klíčovým předpokladem významného posunu v celé oblasti vzdělávání, výzkumu a vývoje, ICT infrastruktury, legislativy, trhu práce, standardizace a kybernetické bezpečnosti. Je třeba se zaměřit na vytvoření příznivých podmínek pro oblast eGovernmentu. Podporovat firmy a občany v přijímání digitálních technologií. Vytvořit prostředí příznivé pro vznik, vývoj a testování digitálních a mobilních služeb a s tím související nastavení očekávání občanů.

Za „digitalizaci“ se přirozeně považuje transformace dosud nedigitalizovaného obsahu na plně digitální, nicméně spadá sem i posun ve významné a komplikované oblasti zavedení průkazné elektronické identity všech subjektů a rovněž zkvalitnění dosud nekvalitního, již existujícího digitálního obsahu (např. obsah Registru práv a povinností).

Z hlediska předpokladů efektivního využití eGovernmentu a zlepšení mezinárodní konkurenceschopnosti ČR tvoří zásadní oblast rovněž rozvoj vysokorychlostních sítí, zejména dostupnosti vysokorychlostního internetu. Do tohoto cíle rovněž spadá rozvoj komunikační infrastruktury veřejné správy.

Popis cíle č. 4 – ZVÝŠENÍ KAPACIT A KOMPETENCÍ ZAMĚSTNANCŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ
V návaznosti na rozšiřování pravomocí a zodpovědností pracovníků při transformaci úřadů jsou zvýšení úrovně kompetencí (způsobilostí), celková kapacita a její efektivní využití, zejména u zaměstnanců ICT ve státním sektoru, klíčovou prioritou IKČR. Ačkoli koncepce počítá s radikálně lepším využitím expertů i služeb privátního sektoru, nemohou být veřejnoprávní eGovernment služby na privátním sektoru závislé. Řada historických „vendor lock-in“ řešení je kromě finančních ztrát pro eGovernment rovněž významnou brzdou rozvoje. Celkové řešení cíle nebude ani jednoduché, ani krátké. Nicméně vhodně definovaná strategie může přinést poměrně brzy významné přínosy. Jde i o novou politiku vyhledávání a práce se zejména IT speciality v rámci státu, propagaci a budování image této práce, lepší propojení potřeb státu v oblasti digitálních služeb a vzdělávacího systému.

Nutno rozlišovat fungující, dlouhodobé a vyvážené partnerství s „férovými“ podmínkami pro obě strany, s možností „exitu“ od vendor-lock-in.

Tento cíl zahrnuje realizaci konkrétních úkolů tak, aby vnitřní struktura, funkce a výkonnost orgánů veřejné správy a jejich připravenost k implementaci neustálých změn a zlepšování odpovídala stupňujícím se požadavkům na množství a kvalitu elektronických služeb veřejné správy a na nákladovou efektivitu jejich realizace. To představuje i rostoucí požadavky na množství a kvalitu zaměstnanců ICT, ale i v ostatních rolích, podílejících se na klíčových změnách, a to i přes zvyšující se efektivitu úřadů celkově.

Úřady musí rozumět svým službám, musí mít dostatečnou kapacitu, kompetenci a zodpovědnost za jejich trvalý rozvoj podle měnící se legislativy, podle zpětné vazby na služby od klientů, podle jejich měnících se uživatelských zvyklostí a podle měnících se technologických možností a standardů.

Kapacity kompetentních úředníků pro jejich zapojení do návrhů a realizací změn je potřebné zvyšovat i jejich uvolněním díky rostoucí vnitřní efektivitě úřadů, ať už je to pokračující digitalizace a zjednodušování vnitřních procesů úřadů a poskytnutí jednoduchých a konsolidovaných elektronických nástrojů, jako je portál úředníka.

Popis cíle č. 5 – EFEKTIVNÍ A CENTRÁLNĚ KOORDINOVANÉ ICT VEŘEJNÉ SPRÁVY
Do působnosti plnění tohoto významného cíle patří zejména celkové řízení realizace IKČR a celková centrální koordinace rozvoje oblasti eGovernmentu. Jedná se tedy v porovnání s ostatními cíli více o dlouhodobý proces řízení/implementace strategie. Právě zde jsou jasně definovatelné cíle střednědobého charakteru schopné přinést významná zlepšení celku, jako je zavedení řízení eGovernmentu pomocí standardizovaných principů a postupů „Enterprise architektury“, zlepšení řízení souvisejících znalostí, implementace architektury sdílených služeb do jednotlivých architektur orgánů veřejné moci, zavedení centralizovaného řízení státních podniků a agentur specializovaných na poskytování ICT služeb a vybudování institucionální kompetence metodicky řídit procesy útvary informatiky OVS a řídit všechny fáze životního cyklu ISVS, za účelem optimalizace výkonnosti a celkové efektivity eGovernmentu jako celku. V případě zavádění centralizovaného řízení pak bude nutné zhodnotit jeho nelegislativní i legislativní možnosti řešení s ohledem na jeho dopady do oblasti hospodářské soutěže, zadávání veřejných zakázek, rozpočtových pravidel i nakládání s majetkem státu (např. novelizaci zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku a dalších).

Cílem je, na základě centralizované znalosti o záměrech modernizace a rozvoje ICT VS, tyto akce začít navzájem koordinovat, minimalizovat jejich zbytečné překryvy a maximálně využít možnou synergii disponibilních finančních, personálních i časových zdrojů a znalostí všech stupňů VS ČR.

Zdroj: www.digilegislativa.cz

Napsat komentář