Češi jsou pro setrvání v Evropské unii (EU). Pokud by se v Česku konalo referendum o vystoupení z EU, pro setrvání by hlasovalo 63 procent Čechů. Vyplývá to z analýzy pro projekt institutu Europeum ve spolupráci s analytickým ústavem STEM. Pro přijetí eura v Česku je nyní necelá pětina lidí. Stejně jako referendum o vystoupení z EU, tak ani přijetí eura teď není v Česku na pořadu dne.
Češi jsou podle průzkumu celkově v postoji vůči EU spíše optimističtí, takový názor vyjádřilo 56 procent dotazovaných. “Z analýzy vyplývá, že lidé, kteří mají optimistický či silně optimistický přístup k Evropské unii, vnímají vývoj v české společnosti po roce 1989 více pozitivně, než negativně,” podotkl výzkumný pracovník Institutu pro evropskou politiku Europeum Vít Havelka.
Průzkum se vedle postojů Čechů k EU zabýval také migrací Ukrajinců a otázkami zelené transformace. V otázkách migrace většina Čechů stále stojí za přijímáním ukrajinských uprchlíků. Ředitel výzkumu agentury STEM Jaromír Mazák ale míní, že přestože podpora přijímání ukrajinských uprchlíků je v čase stabilní, ve skutečnosti je dosti křehká. “Více než polovina veřejnosti se obává negativních dopadů migrace z Ukrajiny na kvalitu veřejných služeb a na ekonomiku jako celek,” uvedl.
V Česku je podle údajů ministerstva vnitra asi 325.000 uprchlíků z Ukrajiny. Více než dvě pětiny Čechů (44 procent) jsou ochotny pomáhat i za cenu mírného poklesu vlastní životní úrovně. Oproti tomu si však 67 procent Čechů myslí, že stát dělá pro ukrajinské migranty víc než pro své obyvatele. “Z dlouhodobého hlediska Češi nevnímají ukrajinské uprchlíky jako přínosné. Pouze 28 procent si myslí, že uprchlíci z Ukrajiny budou do budoucna pro Česko přínosem,” uvedl Havelka.
V otázkách zelené transformace si 77 procent Čechů myslí, že klimatická změna představuje seriózní problém. Dopady klimatické změny na jejich každodenní život ale většinově nevnímají. “Pouze 37 procent respondentů uvedlo, že vliv na jejich život už vnímá. Nejzávažnější jsou podle Čechů důsledky jako znečištěné ovzduší, moře a oceány. Hned za tím následují odlesňování a extrémní sucha,” uvedli spoluautoři průzkumu.
TZ
