Přeskočit na obsah

Stát za tři čtvrtletí vybral na daních 1,02 bilionu korun

Celostátní daňové příjmy za tři čtvrtletí 2022 a 2023 (v mld. Kč) - výběr

Stát za tři čtvrtletí vybral na daních 1,02 bilionu korun, o 17,2 procenta víc než za stejné období loňského roku. Nejrychleji rostl výnos daně z příjmu právnických osob, rychle se zvýšilo rovněž inkaso daně z příjmu právnických osob. Na meziročním růstu se výrazně podílejí také mimořádná daňová opatření, tedy daň z neočekávaných zisků (windfall tax) a odvod z nadměrného zisku při výrobě elektřiny. Meziročně se naopak snížil výběr spotřební daně. Vyplývá to z dat, které zveřejnilo ministerstvo financí k údajům o státním rozpočtu za třetí čtvrtletí.

Hlavním daňovým příjmem státu je dlouhodobě daň z přidané hodnoty (DPH). Za tři čtvrtletí se na ní vybralo 404,5 miliardy korun. Její inkaso ale rostlo pomaleji, než ostatní daňové příjmy, když se meziročně zvýšilo o 5,5 procenta. Podle analytiků je to důsledek propadu spotřebitelské poptávky z důvodu vysoké inflace.

Nejrychleji rostl výběr daně z příjmu právnických osob. Meziročně se zvýšil o 32,4 procenta na 246,4 miliardy korun. Kromě toho odvedly energetické a petrochemické firmy a velké banky do rozpočtu windfall tax v objemu 25,65 miliardy korun. Od energetických společností stát vybral dalších 16,72 miliardy korun na odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny. Celkem se tato mimořádná opatření podílela z 28,4 procenta na celkovém objemu meziročního růstu daňového inkasa.

Rychle rostlo také inkaso daně z příjmu fyzických osob. Proti loňskému roku se zvýšilo o 23,2 procenta na 168,6 miliardy korun.

Meziročně se zvýšil i výběr hazardní daně, vzrostl o 13,2 procenta na 13,7 miliardy korun. Kleslo naopak inkaso spotřební daně, proti loňsku bylo o 4,6 procenta nižší a činilo 114,8 miliardy korun. Podle ministerstva financí je to způsobeno změnou nákupních preferencí spotřebitelů tabákových výrobků, v menší míře se projevuje také snížení spotřební daně z nafty, které platilo do konce července. Výběr silniční daně klesl o 72,3 procenta na půl miliardy korun, důvodem je loňské rozhodnutí státu o vyjmutí části vozidel z povinnosti silniční daň platit.

Státní rozpočet získal za tři čtvrtletí z daňových příjmů bez pojistného na sociální zabezpečení 690,6 miliardy korun, o 18,9 procenta víc než loni. Schodek rozpočtu ke konci září byl 180,7 miliardy korun, nejnižší od začátku pandemie, ale zároveň čtvrtý nejhlubší v historii Česka. Loni ke konci třetího čtvrtletí byl rozpočtový deficit 270,9 miliardy korun.

Některé daně jsou takzvané sdílené daně. Patří mezi ně například DPH, daň z příjmu právnických osob nebo daň z příjmu fyzických osob. Jejich výnosy tak putují do státního rozpočtu i do pokladen měst a krajů. Na kraje od roku 2021 připadá 9,78 procenta a na obce 25,84 procenta z celostátního hrubého výnosu DPH, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmu fyzických osob. Daň z nemovitosti je stoprocentním příjmem obcí, naopak letošní mimořádné daně jsou stoprocentním příjmem státního rozpočtu.

TZ/ČTK

Napsat komentář