Bude ČR tahounem IT? Vláda hodlá provozoval cloud!

eGovernment cloud (eGC)

Vláda reálně uvažuje o založení dalšího státního podniku, který bude zaměřen na ICT technologie, konkrétně na cloud. Při nedávné prověrce totiž zjistila, že 85 % datacenter nevyhovuje. To by mělo urychlit postavení vlastního cloudu, který by dokázal ušetřit.

Mělo by se jednat o eGovernment cloud (eGC), pro sjednocení státních ICT služeb pod jedno centrálně řízené a provozované prostředí. Rada vlády pro informační společnost (RVIS) vedená vládním zmocněncem pro ICT Vladimírem Dzurillou s návrhy na nový státní podnik operuje v nové souhrnné analytické zprávě, která definuje to, jak bude eGovernment cloud vypadat.

Nejde však o nic nového, o státním cloudu se diskutuje už po několik let. Finální podoba cloudu by měla vypadat tak, že cloud bude rozdělený na dvě části. Státní část označovanou jako SeGC si bude provozovat sám stát. Základem bude převedení všech služeb a aplikací pod jednu jednotnou hardwarovou platformu. Ty budou pro jednotlivé úřady dostupné centrálně, ve formě služby. SeGC bude sloužit pro provoz kritických služeb země.

Druhou polovinou by pak měla být komerční část, KeGC. Stát bude moci soutěžit cloudové služby od běžných komerčních dodavatelů. Od nich se má využívat infrastruktura jako služba, platforma jako služba i software jako služba (IaaS, PaaS, SaaS).

Návrhů, jak provozně zastřešit státní část cloudu, tedy SeGC, je šest. Na zvolení finální varianty bude pracovat mezirezortní komise složená ze zástupců ministerstev vnitra, financí, průmyslu a obchodu a ministerstva pro místní rozvoj. Připojí se také RVIS. Úřady musejí posoudit, jak jednotlivé varianty zapadají do legislativy a jak se budou muset měnit zákony. Doporučení má na vládu doputovat do 30. června příštího roku.

Další nový státní – cloudový – podnik?

Mělo by se jednat o Státní centrum eGC (SCeGC) a řídily by ho společně všechny rezorty. Stát provozuje dva ICT podniky: Státní pokladnu Centrum sdílených služeb (SPCSS) a Národní agenturu pro komunikační a informační technologie (NAKIT). Oba podniky řídí vládní zmocněnec Dzurilla.

Se slučováním těchto stávajících ICT podniků počítá druhá navrhovaná varianta. V tom případě by ale zakladatelem měla být Vláda ČR, případně Úřady vlády ČR. Členy dozorčí rady by byli zástupci jednotlivých ministerstev. I díky tomu by bylo možné využívat in-house výjimek, kdy je možné zadávat zakázky bez výběrového řízení.

Výsledkem více peněz pro ministerstva?

Třetí variantou je poskytování služeb státního cloudu prostřednictvím zakladatelů státních podniků, tedy prostřednictvím ministerstva financí (SPCSS) a vnitra (NAKIT). Finanční prostředky, které by na eGovernment šly, by putovaly těmto ministerstvům. Ta by pak služby státního cloudu poskytovala zdarma. K této variantě se vzhledem k nízkým rizikům vzhledem k zákonu o zadávání veřejných zakázek nejvíce přiklání ministerstvo pro místní rozvoj.

V další variantě se pracuje s tím, že služby eGovernment cloudu bude poskytovat sdružení stávajících státních ICT podniků. Dělo by se tak na základě výjimky v zákoně o zadávání veřejných zakázek. Využít by šlo také nástrojů, jako je krátkodobá „cloudová“ vyhláška Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Ten by sdělil, že je navrhovaný postup nejvíce bezpečný. Dlouhodobě lze pracovat i s novelou zákona o informačních systémech či kybernetické bezpečnosti.

Ve Vládě se pracuje s návrhem obdoby varianty centrálního státního ICT podniku, ovšem s rozdílem, že by operoval jako akciová společnost, ve které by každý resort držel alespoň jednu akcii.

Poslední variantou je pak vypisování výběrových řízení, poptávané služby by kvůli bezpečnosti provozoval stát. K nevýhodám takového řešení patří riziko nedodržování standardů eGovernment cloudu, snížení efektivity či zkreslování soutěžního charakteru.

Na 85 procent datacenter nevyhovuje

Státní pokladna Centrum sdílených služeb provedla průzkum stavu datových center a serveroven, které provozuje stát. V celkem 47 objektech se hodnotily parametry jako konektivita, lokalita, vstupní kontrola, zabezpečení nebo generátory a nádrže. Výsledky ukazují, že plně vyhovující není ani jedno datacentrum, 15 procent z nich je dostatečných a až 85 procent nevyhovujících.

„Základním rizikem, které doprovází uchovávání dat ve státní a veřejné správě, je v prvé řadě absence koncepčního řešení rozvoje datových center a uchovávání státních dat jako celku. Jednotlivé subjekty státní a veřejné správy nemají dlouhodobě koncepčně vyřešen provoz, vybavení zabezpečení a rozvoj datových center jednotlivých resortů. Není tedy možné efektivně plánovat investice do datových center, HW a zabezpečení a citlivá data jednotlivých státních subjektů jsou de facto uchovávána v nevyhovujících prostorech a na zastaralé infrastruktuře,“ říká zpráva.

Stát provozuje na 7500 informačních systémů, které z velké části duplikují své funkce, rezorty si je nakupují nezávisle na sobě a izolovaně a neexistují ani pravidla sledování investičních a provozních nákladů ICT služeb. Zpráva, kterou schválila vláda, uvádí, že finanční údaje o nákladech informačních systémů veřejné správy jsou nevěrohodné a nelze podle nich dostatečně plánovat a manažersky řídit.

„Odhady celkových ročních nákladů veřejné správy na IT se pohybují podle úhlu pohledu a dostupných evidencí od 6,5 miliardy korun (provozní náklady informačních systémů registrovaných v ISoISVS) po 15,8 miliardy korun (investiční i provozní výdaje vybraných položek státního rozpočtu),“ uvádí zpráva.

Nová analýza věří, že přechodem na sdílené služby (státní cloud) by bylo možné ušetřit 10 až 50 procent. Vychází se z čísel, která vykazují Velká Británie nebo Dánsko. Roční úsprory by tak mohly dosáhnout řádově na miliony korun, píše se ve zprávě.

Příprava eGovernment cloudu je ve fázi vznku. Mají začít vznikat pilotní projekty a standardizace by měla proběhnout po roce 2021.

Napsat komentář