ČR zveřejňuje první data o organizaci onkologické péče v oblasti karcinomu plic, prsu a pankreatu

ČR zveřejňuje první data o organizaci onkologické péče v oblasti karcinomu plic, prsu a pankreatu

Ministerstvo zdravotnictví představilo první otevřená data o organizaci onkologické péče v České republice na novém veřejném portálu indiko.cz. Ten vznikl ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví (MZd), datového týmu Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT (FBMI ČVUT), Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) a Kanceláře zdravotního pojištění (KZP) společně s odbornou onkologickou komunitou. Zveřejněná data přinášejí nový pohled na organizaci péče u vybraných onkologických diagnóz a vůbec poprvé umožňují systematicky sledovat klíčové aspekty diagnostiky a rozhodování o léčbě napříč jednotlivými poskytovateli.

První sada zveřejněných ukazatelů se zaměřuje především na organizaci diagnostiky a proces rozhodování o léčbě. Zvolený přístup odráží současný mezinárodní trend, podle nějž se kvalita onkologické péče neposuzuje pouze podle výsledků léčby, ale stále více také podle toho, jak je péče organizována, jak rychle se pacient dostává k léčbě a jak dobře jsou jednotlivé kroky systému vzájemně provázány.

„Nová metodika organizace onkologické péče stojí na pěti základních principech: 1 – Dobrý start, 2 – Krátké čekací lhůty, 3 – Koordinátor péče, 4 – Racionální decentralizace do regionů a 5 – Indikátory kvality. Tyto principy „Onkologického patera“ nabývají na důležitosti zejména u tzv. „fast track“ diagnóz typu karcinom plic nebo karcinom pankreatu, kde doslova každý týden mezi vznikem nemoci a léčbou může hrát pro pacientovo vyléčení významnou roli. Věříme, že ke zlepšení situace pomohou i právě zveřejňovaná nová otevřená data,“ vysvětluje datový analytik ministerstva zdravotnictví Marian Rybář.

Portál indiko.cz vznikl ve výzkumné skupině FBMI ČVUT, která se dlouhodobě zabývá analýzou zdravotnických dat a hodnocením kvality péče. Jeho cílem je poskytnout společnou datovou základnu pro řízení kvality i odbornou diskusi.

„Výsledná sada indikátorů vychází z dat vykazovaných zdravotním pojišťovnám. V současnosti měříme dobu do zahájení léčby od první zobrazovací metody, nicméně zavedení e-žádanek nám umožní tuto dobu v budoucnu sledovat výrazně přesněji. Zároveň si uvědomujeme, že podíl vykázaných multidisciplinárních týmů může v některých případech odrážet spíše vykazovací praxi některých poskytovatelů než reálnou organizaci péče. S otevřením dat se vykazovací morálka velmi pravděpodobně zlepší a data tak budou ještě věrnějším obrazem skutečnosti. Naše výstupy rozhodně nemají sloužit k sestavování žebříčků mezi centry, ale především jako nástroj pro identifikaci rezerv v koordinaci péče a fungování multidisciplinárních týmů,“ říká Aleš Tichopád, vedoucí výzkumné skupiny FBMI ČVUT, která portál vytvořila ve spolupráci s MZd, ÚZIS a KZP.

Význam multidisciplinárního přístupu potvrzuje i každodenní klinická praxe. Rostoucí náročnost onkologické léčby klade stále větší nároky na koordinaci péče a spolupráci mezi různými odbornými specializacemi.

Portál je určen nejen odborníkům, ale také pacientům a jejich blízkým, kteří se chtějí lépe orientovat v systému onkologické péče.

„Pro pacienty je důležité vědět, že zdravotnický systém sleduje kvalitu péče a usiluje o její zlepšování. Otevřená data pomáhají budovat důvěru mezi pacienty a zdravotnickými institucemi a zároveň ukazují, že zdravotnictví je ochotné otevřeně hovořit o svých výsledcích. Pro nás pacienty je velmi důležité, abychom se včas dostávali k léčbě do komplexních onkologických center. Zároveň dobře chápeme, že některé výkony je možné přesouvat do nižších regionálních onkologických center. Navíc v případě delegování preskripce do regionálních onkologických center nemusí pacienti (a s nimi často i rodinní příslušníci) cestovat daleko za léčbou,“ říká Petra Adámková, předsedkyně pacientské organizace Hlas onkologických pacientů.

Autoři projektu zdůrazňují, že zveřejněné indikátory je třeba interpretovat obezřetně a v kontextu organizace péče. Horší výsledky indikátorů u některých zařízení nemusí být vždy způsobeny pochybením poskytovatele, ale mohou odrážet celkové nastavení systému.

Smyslem otevřeného publikování dat je především podpořit odbornou diskusi a postupné zlepšování organizace péče ze strany všech zúčastněných subjektů.

Otevřená zdravotnická data se tak stávají důležitým nástrojem pro zvyšování kvality zdravotní péče. Pomáhají zdravotnickým zařízením zlepšovat organizaci léčby, pacientům snáze se orientovat v systému péče a státu efektivněji plánovat zdravotní politiku.

Zdroj: mzd.gov.cz