Rada EU pod kyperským předsednictvím a Evropský parlament dosáhly 23. června 2026 předběžné dohody o nařízení, které má usnadnit elektronické ohlašování vyslaných pracovníků. Opatření je jedním z prvních konkrétních výstupů plánu „Jedna Evropa, jeden trh“ a splnilo červnový termín stanovený pro tento krok.
Nařízení ukládá Evropské komisi povinnost vytvořit vícejazyčné veřejné rozhraní, jehož prostřednictvím budou společnosti ohlašovat vyslání pracovníků. Plnou digitalizací podávání ohlášení se sníží administrativní zátěž podniků a vnitrostátním orgánům se usnadní kontrola dodržování směrnice o vysílání pracovníků. Systém zůstává dobrovolný: členské státy se mohou rozhodnout používat toto rozhraní namísto svých vnitrostátních systémů, jakmile se však pro něj rozhodnou, musí jej používat výhradně a nesmějí vyžadovat žádná další ohlášení.
Rozsah a obsah dohody
Působnost dohody zůstává omezena na pracovníky vyslané podniky do jiného členského státu, v souladu se stávající směrnicí o vysílání pracovníků; nevztahuje se na osoby samostatně výdělečně činné, jak požadoval Evropský parlament. Členské státy budou moci rozhraní využívat rovněž pro ohlášení podávaná poskytovateli služeb ze třetích zemí, kteří dočasně vysílají pracovníky na jejich území.
Komise bude pověřena přijetím standardního elektronického formuláře se společným souborem informačních požadavků dohodnutých spolunormotvůrci. Členské státy, které standardní formulář přijmou, nesmějí požadovat více údajů, než formulář vyžaduje, mohou však zvolit méně povinných polí. Ve standardním formuláři by mělo být uvedeno dvanáct typů informací o podniku vysílajícím pracovníky a devět informací o pracovníkovi, včetně odhadované hodinové mzdy a členského státu, v němž je pracovník sociálně pojištěn. U státních příslušníků třetích zemí je nutné doložit platné povolení k pobytu a práci, případně jiné ujednání o oprávněném pobytu a zaměstnání v členském státě usazení poskytovatele služeb. Rozhraní bude rovněž umožňovat nahrávání podpůrných dokumentů, technické ověřování údajů, komunikaci mezi orgány a poskytovateli služeb a přístup vyslaných pracovníků k elektronickým výpisům jejich ohlášení, to vše při dodržování pravidel ochrany osobních údajů. Do pěti let od zavedení Komise přezkoumá účinnost platformy a vhodnost informačních požadavků.
Podle odhadů Komise může používání elektronického standardního formuláře ušetřit společnostem až 73 % času, který v současnosti v průměru v EU vyžaduje vyplnění ohlášení o vyslání, přičemž snížení nákladů se odhaduje na 58 %. Pokud by se zapojily všechny členské státy, mohla by časová úspora vzrůst až na 81 %. Náměstkyně ministra pro evropské záležitosti Marilena Raouna v této souvislosti uvedla, že digitální platforma pro vyslané pracovníky je prvním opatřením v rámci tohoto plánu a splnila červnový termín. Předběžnou dohodu nyní musí obě instituce formálně schválit a přijmout.
Zdroj: consilium.europa.eu
