HDP v roce 2022 vzrostl o 2,4 %

Podle zpřesněného odhadu klesl hrubý domácí produkt ve 4. čtvrtletí 2022 mezičtvrtletně o 0,4 % a meziročně vzrostl o 0,2 %. HDP za celý rok 2022 vzrostl o 2,4 %.

Hrubý domácí produkt (HDP) očištěný o cenové vlivy a sezónnost[1] byl ve 4. čtvrtletí o 0,4 % nižší než v předchozím čtvrtletí a v porovnání se stejným čtvrtletím roku 2021 vzrostl o 0,2 %.

Hrubá přidaná hodnota (HPH) vzrostla ve 4. čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,3 % a meziročně o 1,0 %. V mezičtvrtletním srovnání nejvíce přispěl k růstu HPH zpracovatelský průmysl (růst 1,6 %). Dařilo se také peněžnictví a pojišťovnictví (+3,6 %) a činnostem v oblasti nemovitostí (+2,4 %). Stavebnictví vzrostlo o 0,9 %. Pokles zaznamenala skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství (-0,3 %), informačních a komunikačních činností (-1,4 %) a profesních, vědeckých, technických a administrativních činností (-0,3 %).

Na meziročním růstu HPH (+1,0 %) se nejvíce podílel průmysl  +0,9 p. b. (meziroční růst o 3,1 %) a činnosti v oblasti nemovitostí +0,5 p. b. (+5,1 %). Naopak negativní vliv měla skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství -0,5 p. b. (-2,9 %). Stavebnictví meziročně kleslo o 2,8 %.

Na straně poptávky byly ve 4. čtvrtletí hlavním faktorem mezičtvrtletního poklesu HDP nižší výdaje na konečnou spotřebu domácností a pokles tvorby hrubého kapitálu. Meziroční růst HDP (+0,2 %) pozitivně ovlivnily výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí +0,2 p. b.[2], tvorba hrubého fixního kapitálu +0,9 p. b., a zejména zahraniční poptávka +2,4 p. b. Naopak negativní vliv měla změna stavu zásob -0,3 p. b., a především klesající výdaje na konečnou spotřebu domácností -2,9 p. b.

„Výdaje na konečnou spotřebu domácností se mezičtvrtletně snížily o 2,8 %. Meziročně klesly o 5,5 %, kde byl největší propad zaznamenán u nákupů předmětů dlouhodobé spotřeby. Významně klesaly i výdaje na potraviny, které se meziročně snížily o více než 10 %, ale pokles byl zaznamenán i u dalších položek. Rostly pouze výdaje za služby,“ komentuje údaje Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.

Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí vzrostly mezičtvrtletně o 3,9 % a meziročně o 0,9 %, kde růst podpořily výdaje na individuální spotřebu.

Tvorba fixního kapitálu klesla mezičtvrtletně o 1,1 %. Pokles nastal u investic do obydlí, ostatních budov a staveb i do dopravních prostředků. Rostly investice do strojů a zařízení a do produktů duševního vlastnictví. Meziročně vzrostla tvorba hrubého fixního kapitálu o 4,6 %.

Saldo zahraničního obchodu se zbožím a službami dosáhlo v běžných cenách hodnoty 11,1 mld. Kč, bylo tak o 4,9 mld. nižší než ve stejném období předchozího roku. Vývoz rostl mezičtvrtletně reálně o 0,5 % a meziročně o 9,7 %. Tento vývoj nejvíce ovlivnil růst vývozu elektrických zařízení a motorových vozidel. Dovoz se mezičtvrtletně nezměnil a meziročně vzrostl o 7,6 %.

Objem mzdových nákladů[3] ve 4. čtvrtletí vzrostl meziročně o 6,2 %.

Celková zaměstnanost[4] klesla v porovnání s předchozím čtvrtletím o 0,4 % a meziročně vzrostla o 1,3 %.

Ve 4. čtvrtletí došlo ke změně zachycení ukrajinských uprchlíků, kde jsou nově považováni za rezidenty v ČR.

TZ