Hospodářská komora navrhuje 400 změn, které sníží administrativní zátěž podnikatelů

prohlášení HK návrh byrokracie

Prohlášení poplatníka k dani z příjmů by zaměstnanci už nemuseli podepisovat každý rok, ale jen při nástupu do zaměstnání nebo změnách rozhodných skutečností. Zrušit každoroční vyplňování „růžového papíru“ navrhuje Hospodářská komora jako jednu ze čtyř set dílčích změn, vedoucích ke snížení nadměrné administrativní zátěže podnikatelů.

Prohlášení poplatníka daně z příjmů je jednou z podmínek, které je nutné splnit, aby bylo možné v průběhu zdaňovacího období uplatňovat nezdanitelné části daňového základu, tedy slevy na dani a daňové zvýhodnění na děti. Podepisují ho nejen zaměstnanci v zaměstnaneckém poměru, ale také brigádníci, kteří práci vykonávají na základě dohod. Podle zákona musí poplatník každoročně podepsat prohlášení k dani nejpozději do 15. února.

„Mzdové účetní každý rok uhánějí zaměstnance kvůli podpisu, i když se u většiny zaměstnanců situace nemění. Je to ukázkový příklad nesmyslné administrativní zátěže už tak složitého daňového systému, bez ní se zaměstnavatelé i zaměstnanci obejdou. Přitom stačí růžový formulář podepisovat při nástupu do zaměstnání a dále v případě, že došlo k nějaké změně, třeba narození dítěte,“ upřesňuje návrh Hospodářské komory její prezident Zdeněk Zajíček.

Návrh na úpravu této povinnosti je jedním z více než čtyř stovek dílčích návrhů, kterými chce Hospodářská komora snížit nadměrnou administrativu podnikatelů. Podle představ živnostníků a firem by se mělo měnit 114 konkrétních ustanovení ve 41 právních předpisech.

V balíku změn Hospodářská komora kupříkladu navrhuje zrušit vedení knihy jízd v případě použití vozidla zaměstnancem pro soukromé účely, rozšířit princip samorozvrhování pracovní doby zaměstnancem, zkrátit archivační lhůty povinně archivovaných dokumentů nebo sloučit formuláře týkající se vodního zákona. Tyto návrhy Hospodářská komora již adresovala Úřadu vlády.

„Když vláda představila konsolidační balíček, podnikatelé uvedli, že jsou připraveni vládě v nutné konsolidaci veřejných financí pomoct. Zdůrazňovali jsme ale oprávněnou obavu, že ani desítky ušetřených miliard korun veřejné finance nestabilizují, dokud vláda nejprve detailně nezmapuje bolavá místa ekonomiky. Projít razantní dietou musí celý administrativní systém, jinak za tři roky budeme v podobné situaci jako dnes. Mezi největší akutní problémy podnikatelů patří úbytek pracovníků a legislativou vyvolávané neproduktivní činnosti, jako je nadměrná administrativní a regulatorní zátěž v podnicích. Ta zpomaluje hospodářský růst země, firmy a stát na ni vynakládají zbytečně tisíce neproduktivních hodin a miliardy korun, přesto její redukce ze strany státu je v mnoha případech jen kosmetická. Slíbili jsme proto, že začneme tím, že státu dodáme k analýze seznam zbytných povinností podnikatelů,“ vysvětluje Zdeněk Zajíček.

Hospodářská komora nyní očekává nad těmito návrhy diskusi napříč resorty a jejich rychlou realizaci jako systematický zásah do přebujelé a složité byrokracie.

Hospodářská komora se důsledně zapojuje do hledání řešení přispívajících ke snížení byrokracie. Již dříve vyvinula Právní elektronický systém pro podnikatele (PES), který přehledně mapuje regulatorní zátěž v podobě veřejnoprávních povinností podnikatelů. Podle tohoto elektronického nástroje každá osoba samostatně výdělečně činná musí jen podle 21 základních podnikatelských zákonů plnit 1 719 povinností. Zaměstnavatelům stát ukládá nejméně 2 100 povinností.

Komora v současnosti také rozpracovává koncept Portálu podnikatele. Univerzální brána by měla podnikatelům zpřístupnit informace o podnikání a umožnit jim bez bariér komunikovat s veřejnou správou prostřednictvím informačních a komunikačních technologií. Portál zároveň bude zprostředkovávat soukromoprávní služby, relevantní pro konkrétní životní situace podnikatele.

Hospodářská komora je rovněž aktivním účastníkem iniciativ státu, pokud směřují k efektivnímu snížení administrativní zátěže podnikatelů.

Hospodářská komora také zahájila s Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem financí práce na zjednodušení hlášení o zaměstnancích, které se dnes musí posílat jak na ČSSZ, tak na finanční úřad a zdravotní pojišťovny, popřípadě na další úřady a instituce. „Cílem je jedno měsíční hlášení doručované na jedno místo s tím, že úřady si údaje pak poskytnou už jen mezi sebou a nikdo nemusí být více obtěžován. Navíc se tím vytvoří standardizované a bezpečné rozhraní mezi systémy, takže údaje bude možné velmi jednoduše a bez zásahu lidské ruky posílat přímo ze systému zaměstnavatele do systému státu,“ upřesňuje Zdeněk Zajíček. Prezident Hospodářské komory si spolupráci s oběma ministerstvy pochvaluje. „To je správná cesta, a tak má vypadat spolupráce mezi státem a podnikateli na odstranění zbytečně administrativy s využitím digitální služeb. Je to výjimečně dobrá práce Karla Trpkoše, který z pozice náměstka ministra práce a sociálních věcí a pověřeného ředitele Úřadu práce a s výrazným přispěním vrchního ředitele sekce ICT Radoslava Bulíře, který zajištuje komunikaci za Ministerstvo financí a finanční správu, vytvořil skutečně funkční tým, který je schopen tuto změnu na straně státu dotáhnout do konce. Je radost s takovými lidmi spolupracovat a posouvat věci dopředu,“ uzavřel Zajíček.

TZ/HK