Přeskočit na obsah

Je reálné zavést eGovernment do 7 let

egovernment do 7 let

Pokud stát konsoliduje IT systémy, které se používají ve veřejné správě a sníží jejich počet, vypořádá-li se s nevypověditelnými smlouvami, které byly v minulosti uzavřeny s poskytovateli IT služeb a pokud zjednoduší legislativu a strukturu procesů, pak je reálné zavést eGovernment do 7 let. Vyplývá to ze Studie veřejné správy 2018 zpracované analytickou společností CEEC Research ve spolupráci se společností Elanor.

Pro povinnou digitalizaci administrativních procesů na úřadech se vyslovily tři čtvrtiny (68 procent) představitelů veřejné správy, jedna čtvrtina z nich (26 procent) pak uvedla, že tato povinnost by měla platit jen pro vybrané instituce. Za stávající situace je reálné zavést eGovernment v průměru v horizontu sedmi let. Nutné je však vypořádat se s různými překážkami. Za největší komplikaci při efektivní implementaci eGovernmentu v ČR zástupci veřejné správy považují velký počet systémů, který je aktuálně ve veřejném sektoru používán (7,7 bodu na škále 0-10, kde hodnota 10 znamená největší překážku efektivního zavedení eGovernmentu v ČR), což vede k značné složitosti a nekompatibilitě celého systému. Jako problematickou vidí i složitost stávající legislativy a strukturu procesů (7,2 bodu), limitem je i velký počet nevypověditelných smluv, které byly s poskytovali IT systémů uzavřeny v minulosti (6,5 bodu).

„Domnívám se, že největší překážkou je neexistence dostatečné politické podpory eGovernmentu a s tím související pomalé procesy při zavádění elektronizace včetně rozhodování o nutných legislativních změnách a dostatečných personálních kapacitách. Prostor pro zlepšení rovněž vidím ve zlepšení komunikace výhod digitalizace směrem k veřejnosti,“ říká Romana Smetánková, partner společnosti Ernst and Young. „Pro zavedení eGovernmentu v ČR vidím jako základní problém stávající legislativu, kdy každá změna v elektronizaci je vázána na množství různých předpisů a zákonů, úřady jsou zvyklé na papírovou komunikaci. Jednoduše – legislativa není digitálně přívětivá. Nezanedbatelná je i finanční náročnost, kdy nákup techniky a implementace systémů jsou poměrně drahé,“ rozvádí problematiku stávající legislativní úpravy Věra Palkovská, starostka města Třinec. „Největší překážkou je složitá úprava legislativního rámce, nedostatečné zdroje financí, problematické kvalitní personální zajištění ICT odborníků, nedostatečná ICT gramotnost veřejnosti a také nedostatečné pokrytí území rychlým internetem,“ vyjmenovává překážky zavedení eGovernmentu v ČR Ivo Vondrák, hejtman Moravskoslezského kraje.

Nesourodost stávajících systémů zmiňuje Petr Gazdík, poslanec Poslanecké sněmovny PČR: „V ČR jsou překážkou různé elektronické systémy, zaváděné ve státní správě resortně v různých dobách, které nejsou mezi sebou kompatibilní.“ „Největší překážkou je nesoulad mezi legislativou a zadáváním podmínek při zavádění eGovernmentu. Pak následuje softwarová heterogenita jak ve státní správě, tak veřejné samosprávě,“ potvrzuje Jiří Veselý, místostarosta města Otrokovice. „Na tuzemských úřadech a ministerstvech už nyní existuje poměrně velké množství online služeb. Služby jsou však netříděné a lidé musejí dokládat opakovaně stejné údaje, jimiž stát disponuje, jako například trvalé bydliště apod. Jako největší překážku bych spatřoval v zasíťování a IT propojení služeb do jednotné databáze,“ říká Svatopluk Kulkus, ředitel odboru kontrol, nesrovnalostí a právní podpory, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. „Základem je, že jednotlivé úřady si budou mezi sebou údaje vyměňovat, sdělovat tak, aby lidé nemuseli navštěvovat kvůli jedné věci několik míst a nejlépe, aby mohli řešit co nejvíce věcí přes internet, s tím souvisí zajistit vysoké zabezpečení údajů,“ komentuje Helena Langšádlová, poslankyně Poslanecké sněmovny PČR. „Největší překážkou je přetrvávající resortismus v pohledech na rozvoj e-Governmentu, který je nutné překonat silným centrálním řízením a koordinací celého procesu,“ nabízí řešení Josef Postránecký, náměstek ministra vnitra pro státní službu.

Pozitivnější pohled na věc nabízí Tomáš Grec, generální ředitel společnosti Elanor spol. s r.o: „eGovernment v České republice je již v mnoha úrovních veřejné sféry zaveden nebo zaváděn a otázkou je spíše kvalita provedení, centralizace služeb a propojení jednotlivých agend. Domnívám se, že časový horizont nelze přesně určit, protože se bavíme o průběžném procesu. Největší překážkou jsou již existující systémy, složitost výběrových řízení, a tím pádem neflexibilita v oblasti zavádění nových technologií, případně změny dodavatele, potažmo velmi složitý legislativní rámec a také právní prostředí nepřipravené na “digitální Česko”. Mám pocit, že současná vláda podniká v této oblasti nejviditelnější kroky za posledních dvacet let, zatímco v předchozích letech se jednalo spíše o planou diskuzi než o zavádění reálných opatření.“

Přínosy zavedení eGovernmentu pro soukromý sektor vidí Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory ČR: „Hospodářská komora jednoznačně podporuje rozvoj eGovernmentu v České republice, který zefektivní a ve finále i zlevní fungování veřejné zprávy a povede k významnému snížení administrativní zátěže podnikatelů. Právě nadměrná byrokracie a regulace je dlouhodobě jednou z největších překážek rozvoje podnikání u nás“. „eGovernment a možnost komunikovat s úřady prostřednictvím internetu by povolovací procesy mohly zjednodušit. Celý proces přípravy stavebních projektů je nyní v Česku neúměrně dlouhý, což komplikuje také realizaci nové bytové výstavby,“ konkretizuje přínosy digitalizace pro stavebnictví Marcel Soural, předseda představenstva společnosti Trigema.

V souvislosti s digitalizací veřejného sektoru je diskutována i otázka implementace chytrých informačních technologií pro zvýšení bezpečnosti ve městech. Avšak vzhledem k tomu, že převážná většina vedení měst nemá v této otázce vizi dalšího rozvoje (6,6 bodu na škále 0-10 max.) a technická infrastruktura není stále na zavádění nových technologií připravena (6,6 bodu), je zatím toto řešení využíváno pouze u malého počtu českých měst.

„Prvotní a zásadní překážku vidím v neexistenci promyšlených, kvalitních strategických dokumentů, které se právě na investice do chytrých technologií zaměřují a stanovení celkového přístupu ke konceptu chytrého bezpečného města, provázaného na konkrétní potřeby všech zainteresovaných stran. Ale strategickým dokumentem projekty teprve začínají, dále je potřeba nastavit realistická očekávání, přesně stanovit cíle projektu, nastavit kvalitní metodiku hodnocení projektů a způsoby získávání zpětné vazby od zainteresovaných stran a celou problematiku dostatečně vykomunikovat s občany/konečnými uživateli. Jakmile má město stanoven jasný cíl, hledání vhodných technologií, realizace konkrétních kroků a získávání finančních prostředků se stávají problémem druhotným. A naopak bez promyšlené, kvalitní strategie se z investice lehce může stát předražený ICT projekt financovaný z evropských fondů, na který si po uplynutí povinné doby udržitelnosti nikdo nevzpomene,“ zdůrazňuje nutnost vize a koncepce Ivana Kárová, tajemnice města Benešov. „Největší překážky vidím často v nechuti zavádět nové a moderní věci. Dále je to pak neznalost podmínek a absence vize moderního města. Téma chytrých technologií je velké téma a je potřeba mu věnovat patřičnou pozornost. V zavádění těchto technologií vidím velký potenciál pro růst kvality bydlení a žití ve městech, protože dobře zvolená moderní technologie může znamenat také velký přínos pro obyvatele. Nicméně bez jasné koncepce, zjišťování poptávky obyvatelstva a hlavně přidané hodnoty pro kvalitní život v městech a obcích jsou a budou chytré technologie jen drahými hračkami,“ popisuje problematiku Ivo Valenta, tajemník města Břeclav.

„Zavádění chytrých technologií pro bezpečné město brání nedostatečná připravenost technické infrastruktury. Dále také nedocenění instalace chytrých bezpečnostních systémů,“ říká Miloslav Bejda, zástupce ředitele odboru rozpočtu a vedoucí oddělení programového financování Ministerstva pro místní rozvoj ČR. „Finanční náklady a znalosti uživatelů. Klíčová je dostupnost a rychlost přenosu dat, které jsou základem pro tzv. chytré technologie,“ komentuje Jan Havlík, tajemník Městského úřadu Žďár nad Sázavou. „Nedostatečně rozvinuté optické sítě, chybějící analýza dat, chybí hlubší spolupráce samosprávy a soukromého sektoru, nízká efektivita komunikace s občany, malé procento osvícených zastupitelů, kteří by chtěli tyto projekty prosazovat,“ vyjmenovává překážky Petr Vrána, místostarosta města Tachov.

Studie veřejné správy 2018 bude publikována na konferenci Setkání lídrů veřejné správy 2018, která se koná na Ministerstvu pro místní rozvoj 28. srpna.

Napsat komentář