Ministerstvo životního prostředí (MŽP) uzavřelo jeden z nejrozsáhlejších a odborně nejnáročnějších procesů strategického posuzování vlivů na životní prostředí. Zakončilo jej vydáním tzv. stanoviska SEA ke Změně č. 2 Územního rozvojového plánu, jejíž součástí je návrh akceleračních oblastí. Stanovisko přináší řadu zásadních podmínek, které mají minimalizovat dopady na životní prostředí, a zároveň nařizuje zmenšení počtu oblastí na výsledných 61.
Změnu č. 2 Územního rozvojového plánu připravuje Ministerstvo pro místní rozvoj a její součástí je návrh akceleračních oblastí celostátního významu určených pro výstavbu fotovoltaických (FVE) a větrných elektráren (VTE). Povinnost tyto oblasti vymezit vychází z evropské směrnice RED III, kterou do českého práva převádí zákon o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie (ZOZE); jejich vymezení zároveň pomáhá plnit závazky z Národního plánu obnovy. Oblasti se navrhují tak, aby jejich využití nemělo významné negativní dopady, především na životní prostředí.
Ze 110 oblastí zbylo 61
„Považuji za důležité, že Ministerstvo životního prostředí skutečně dělá to, co se od něj očekává, to znamená chrání životní prostředí. Oproti stavu na počátku letošního roku se 110 akceleračními oblastmi jsme nyní prakticky na polovině – zůstává 46 oblastí a dalších 15 oblastí bylo zmenšeno, výsledkem je 61 akceleračních oblastí. Spolu s dalšími podmínkami tak byly významně zmenšeny jejich celkové vlivy na životní prostředí České republiky. Povinnost zapracovat podmínky stanoviska SEA do návrhu Změny č. 2 Územního rozvojového plánu je nyní na Ministerstvu pro místní rozvoj, které předloží výsledný materiál do konce července letošního roku k rozhodnutí vládě,“ uvedl k vydání stanoviska vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek.
Již v první fázi procesu SEA se z původně navržených 110 oblastí podařilo vypustit 16 lokalit s potenciálně významným negativním vlivem. Ministerstvo pro místní rozvoj proto rozeslalo návrh se 94 akceleračními oblastmi (80 pro VTE a 14 pro FVE). Podle aktuálního stanoviska je však z důvodu ochrany životního prostředí nutné počet ještě výrazně snížit — celkem 33 oblastí má být z návrhu vyřazeno a dalších 15 zmenšeno.
Podmínky pro minimalizaci dopadů
K výsledným 61 oblastem stanovisko připojuje řadu podmínek, které musí být splněny. Patří mezi ně například zpracování detailní hlukové studie, posouzení vlivu tzv. flicker efektu, nasazení nejúčinnějších a ověřených technologií, minimalizace záborů zemědělské půdy či ochrana živočišných druhů. I po této redukci zůstává celkový potenciální instalovaný výkon nad 3 000 MW, takže cíl Národního plánu obnovy je zachován.
Akcelerační oblasti přitom neznamenají automatické stavební povolení, nýbrž urychlení první části povolovacího procesu. Investor v nich nemusí procházet posuzováním vlivů na životní prostředí (proces EIA), avšak správné nastavení podmínek se vždy ověří v rámci jednotného environmentálního stanoviska či složkové legislativy. I zde musí každý investor zpracovat projektovou dokumentaci, získat práva k pozemkům a projít standardním stavebním řízením, jehož účastníkem je vždy obec, na jejímž území má stavba vzniknout; posouzeny a vypořádány musí být i všechny veřejné zájmy a námitky účastníků. Akcelerační oblast tedy představuje rychlejší a snazší cestu k povolení, nikoli povolení automatické.
Zdroj: TZ/mzp.gov.cz
