Nákup vrtulníků pro Leteckou službu Policie ČR se opozdil o osm let. Pražský hangár je dvě dekády v havarijním stavu

Nákup vrtulníků pro Leteckou službu Policie ČR se opozdil o osm let. Pražský hangár je dvě dekády v havarijním stavu

Letecká služba Policie České republiky (LS PČR) měla již před osmi lety disponovat nejméně třemi novými lehkými vrtulníky zajišťujícími nepřetržitou 24hodinovou pohotovost pátrací a záchranné služby a dále nejméně dvěma velkokapacitními stroji schopnými přepravit celé speciální policejní nebo hasičské jednotky. Kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) přitom prokázala, že ještě v prosinci roku 2025 Ministerstvo vnitra (MV), pod jehož gesci LS PČR spadá, tyto vrtulníky stále nemělo k dispozici. Dlouholetý záměr, který byl opakovaně prezentován v různých koncepcích Policie ČR, ministerstvo nenaplnilo, a to přesto, že modernizaci letecké služby samo řadilo mezi své priority. Vedle vrtulníků provozuje LS PČR také 70 bezpilotních letounů – dronů. Ty byly podle závěrů NKÚ nakoupeny účelně. Kontrola rovněž odhalila, že hangár na hlavní letecké základně LS PČR v Praze se nachází v havarijním stavu již dvacet let.

Letecká služba Policie ČR má v současné době k dispozici celkem 15 vrtulníků – šest typu Bell 412 a devět typu Eurocopter EC135. Jejich průměrné stáří dosahuje 20 let, přičemž některé stroje jsou v provozu již přes 32 let. Ministerstvo vnitra sice v letech 2021 až 2025 investovalo do LS PČR celkem 1,3 miliardy korun, avšak plných 97 % těchto finančních prostředků bylo vynaloženo na běžný provoz. Na investice tak zbyla pouhá tři procenta, konkrétně něco málo přes 44 milionů korun. Za ně ministerstvo pořídilo například simulátor pro výcvik policistů nebo právě zmiňované drony.

Protože MV v roce 2018 nenakoupilo plánované lehké vrtulníky, nevytvořilo ani podmínky pro zajištění plnohodnotné nepřetržité pohotovosti ani pro rozšíření nočních letů, jak ostatně předpokládala již Koncepce Policie ČR do roku 2020. LS PČR tak stále disponuje jediným vrtulníkem způsobilým k nočním letům, což její celkovou akceschopnost nadále výrazně omezuje.

V průběhu kontroly NKÚ již probíhalo zadávací řízení na dodávku 11 lehkých vrtulníků s termínem plnění do roku 2030. Podle Koncepce Letecké služby PČR do roku 2032 přitom mělo ministerstvo toto zadávací řízení zahájit už v roce 2023 a smlouvu podepsat v roce 2024. „Skutečnost, že resort bezprostředně po ukončení kontroly NKÚ, konkrétně v březnu letošního roku, uzavřel smlouvu na nákup 11 lehkých multifunkčních vrtulníků pro Leteckou službu Policie ČR, ukazuje, že zjištění NKÚ napomohla k urychlení snahy konečně dokončit léta odkládanou modernizaci letecké služby,“ uvedla členka NKÚ Ladislava Slancová, která kontrolu vedla.

Nesplněn zůstával také cíl zavazující Ministerstvo vnitra k zajištění dostatečné letecké přepravní kapacity. LS PČR zatím disponuje výhradně vrtulníky s maximální kapacitou 13 cestujících a nosností 5 tun. Velkokapacitní stroje schopné přepravit až 25 osob s nosností 12 až 15 tun ministerstvo dosud nepořídilo. Při zásazích vyžadujících přepravu celé policejní jednotky – jako byl například případ střelce v Uherském Brodě – je proto nutné vysílat hned dva vrtulníky.

Kontrola se zaměřila i na zázemí letecké služby. Výsledky ukázaly, že hangár na hlavní letecké základně v Praze je v havarijním stavu již dvacet let – na tento problém ostatně upozornila již kontrola NKÚ z roku 2006. Od té doby se situace nijak zásadně nezměnila, přestože MV ve svých koncepcích po celé dvě dekády označuje rekonstrukci či výstavbu nového hangáru za prioritu. K realizaci investice však ministerstvo dosud nepřistoupilo a stav řešilo pouze dílčími a dočasnými opravami. Aktuální projekt výstavby nového hangáru, jehož dokončení je plánováno do konce roku 2027, se potýká s komplikacemi pramenícími z nevyřešeného majetkoprávního vypořádání pozemků dotčených stavbou.

Pokud jde o drony, NKÚ konstatoval, že prostředky na jejich pořízení ministerstvo vynaložilo účelně. V kontrolovaném období byly bezpilotní letouny využívány převážně pro potřeby Policie ČR, a to v 96 % případů. Z evidence provozu vyplývá, že více než 70 % letů bylo věnováno monitoringu a druhým nejčastějším účelem byl výcvik pilotů s podílem 17 %.

Zdroj: TZ/nku.cz