Za posledních 27 let způsobily povodně v České republice škody v celkové výši 260 miliard korun. Rozsáhlým škodám mají předcházet protipovodňová opatření. NKÚ prověřil 7,1 miliardy korun, které Ministerstvo zemědělství (MZe) vynaložilo v letech 2020–2024 na protipovodňovou ochranu a zadržování vody v krajině (retenci). Právě u dotačních programů, jejichž jedním z cílů bylo zlepšení retenční schopnosti krajiny, odhalil NKÚ závažné nedostatky. Podle jeho zjištění není dostatečné zadržování vody v krajině zajištěno.
MZe ve své „Strategii 2030“ vymezilo cíle, k jejichž dosažení slouží mimo jiné dotační programy. NKÚ zjistil, že resort u tří z osmi kontrolovaných dotačních programů stanovené cíle neplnil, a to zejména v oblasti zlepšení retenční schopnosti krajiny.
U programu zaměřeného na podporu opatření na drobných vodních tocích a malých nádržích MZe nedosáhlo plánovaných hodnot u 10 z celkem 15 ukazatelů. U sedmi z nich přitom nebylo dosaženo ani 50 % stanoveného cíle. Například záměr rozšíření retenční kapacity byl naplněn pouze na 49 % a úkol vybudovat, zrekonstruovat nebo opravit 800 tisíc m² opevnění koryt vodních toků byl splněn jen z jedné pětiny.
U zbývajících dvou programů, v nichž rovněž nebyly plněny plánované cíle, MZe tyto cíle opakovaně snižovalo, aby bylo možné jejich plnění alespoň formálně vykázat. Například původní cíl týkající se retenčního objemu byl splněn na pouhých 22 %. Po snížení cíle bylo vykázáno plnění přesahující 100 %.
„Formálně byl tedy cíl splněn, k výraznému zvýšení retenčních kapacit ale nedošlo. MZe původně stanovilo vysoké cíle v prevenci před povodněmi, ty však v dalších letech snižovalo. Každý odložený či nerealizovaný projekt tak může v budoucnu znamenat značné škody na neochráněném majetku státu a obyvatel,“ uvedl člen Kolegia NKÚ Pavel Hrnčíř, který kontrolu vedl.
NKÚ dále zjistil, že „Strategie 2030″ neobsahuje ukazatele, jež by umožňovaly hodnotit skutečné přínosy a dopady poskytované podpory – tedy to, zda poskytnutá podpora přispěla k naplnění strategických cílů. MZe předem nezjišťuje konkrétní potřeby výstavby či rekonstrukce rybníků a malých vodních nádrží, a nemůže proto následně vyhodnotit, zda cíle programů odpovídají skutečným potřebám.
Při kontrole 35 vybraných projektů u sedmi příjemců dotací NKÚ zjistil, že příjemci vynaložili přidělené finanční prostředky z velké části účelně, hospodárně a v souladu s platnými právními předpisy. Nedostatky v účelnosti byly odhaleny u čtyř projektů: dva byly hodnoceny jako účelné s mírnými nedostatky – šlo například o snížení průtočné kapacity koryta vodního toku v důsledku překážek. U dalších dvou projektů byla účelnost vyhodnocena jako omezená, například proto, že koryto potoka bylo kvůli nedostatečné údržbě zaneseno naplaveninami a sedimentem. Při hodnocení hospodárnosti vynaložených prostředků byly u tří projektů zjištěny mírné nedostatky.
Zdroj: TZ/nku.cz
