Novela školského zákona, kterou projedná vláda, má zavést pravidla pro fungování školních psychologů a speciálních pedagogů na základních školách. Nová opatření by měla přispět ke zlepšení výsledků žáků a posílit inkluzivní vzdělávání, které má za cíl lépe integrovat žáky s různými potřebami do běžných tříd. Součástí novely je také možnost zavedení pozice sociálního pedagoga, který by pomáhal snižovat vzdělávací nerovnosti mezi žáky.
Podle návrhu by větší základní školy, které mají 180 a více žáků, měly získat finance na školního psychologa či speciálního pedagoga ze státního rozpočtu. Menší školy by i nadále měly možnost čerpat podpůrná opatření, která jim umožní získat tyto odborníky. Financování se bude vypočítávat na základě průměrného počtu žáků za poslední tři roky, přičemž novela by měla vstoupit v platnost v roce 2026.
Zavedení sociálního pedagoga požadovaly například Svaz měst a obcí nebo zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Odborníci na vzdělávání upozorňují, že sociální pedagog by mohl pomoci snižovat rozdíly mezi žáky z různých sociálních prostředí. Tato pozice je tedy v novele navržena jako varianta k projednání.
Novela také umožňuje vládě stanovit nařízením maximální počet hodin výuky financovaných ze státního rozpočtu. Tento krok má zabránit neodůvodněnému nárůstu nebo poklesu počtu financovaných učitelských pozic v závislosti na počtu žáků. Odbory tento návrh kritizují, protože se obávají, že vláda bude moci příliš volně manipulovat s počty financovaných hodin. Ministerstvo školství však uvádí, že cílem je pouze regulace extrémních změn.
Další důležitou změnou je možnost přizpůsobit financování škol podle sociálního a ekonomického složení žáků. To znamená, že školy s větším počtem žáků z chudších rodin nebo s vyšším počtem cizinců by mohly dostat více prostředků. Novela rovněž upravuje podmínky, za nichž mohou cizinci nebo dlouhodobě žijící zahraniční studenti požádat o změnu podmínek maturitní a přijímací zkoušky z češtiny.
Novela rovněž přesouvá povinnost informovat rodiče o možnosti odkladu povinné školní docházky z ředitelů základních škol na ředitele mateřských škol. Tento krok má zjednodušit komunikaci s rodiči a zlepšit plánování přechodu dětí do základního vzdělávání.
Celkově novela školského zákona přináší řadu významných změn, které by měly vést k větší inkluzi žáků, spravedlivějšímu financování škol a lepší podpoře pro školy, které se potýkají se složitějšími podmínkami.