Pandemie prověřila u státní správy možnosti práce z domova

government home office

Pandemie koronaviru a zejména období tvrdého lockdownu prověřily u řady subjektů možnosti práce z domova. Zatímco pro tuzemské podniky mnohdy nebyl přechod do on-line prostředí velkou komplikací a s home office byly zvyklé pracovat již dříve, u státní správy situace přispěla k rychlejšímu zavádění nových technologií do praxe. Úředníci by navíc mohli home office využívat i v budoucnu.

Možnost práce na home office patří v soukromé sféře dlouhodobě k velmi rozšířeným benefitům a řada zaměstnanců tuto možnost považuje za naprostý standard. Pro nevýrobní podniky tak v období tvrdého lockdownu nebylo výrazným problémem přejít u většiny zaměstnanců na čistě on-line pracovní režim. Jiná situace ovšem panovala ve státní správě – u obcí, měst či krajských úřadů –, kde vedle nutnosti dodržovat i přes vládní opatření „úřední hodiny“ hrálo velkou roli také zabezpečení.

„Krajské úřady a úřady měst a obcí pracují s obrovským množstvím citlivých informací a dat. Oblast kyberbezpečnosti proto patří z pohledu jejich každodenního fungování ke zcela zásadním. Umožnit úředníkům vzdálený přístup do sítí vyžaduje ve srovnání se soukromou sférou mnohdy řádově vyšší bezpečnostní opatření, která nelze nastavit ze dne na den,“ uvádí Pavel Rouček, generální ředitel Technických sítí Brno (TSB), které mají ve své správě brněnskou datovou síť, jež prostřednictvím 200 kilometrů optických kabelů a dvou datových center spojuje celé Brno včetně všech městských částí a městských firem.

I přes náročnost bezpečnostních opatření se řadě úřadů podařilo v době pandemie práci na home office alespoň části úředníků umožnit. Z více než 2 300 zaměstnanců pražského magistrátu pracovala z domova podle mluvčího úřadu Víta Hofmana přibližně třetina. Druhá třetina využila ošetřovné a zbylá třetina zaměstnanců pracovala za zpřísněných hygienických podmínek na pracovištích. Praha přitom těžila z toho, že řadu moderních technologií využívala již dříve. „V rámci několika dní po zavedení mimořádných opatření jsme ale rozšířili možnosti práce z domova, s čímž souvisela i nutnost rozšířit programy, které zaměstnancům umožnily větší přístup do sítě. Důležitými se staly také programy na videokonference. Veškeré softwarové úpravy provázela přísná bezpečnostní opatření,“ popisuje Vít Hofman.

Práci z domova, pokud to dovoloval její charakter, mohla využít rovněž část zaměstnanců Magistrátu města Brna. „Díky tomu, že využíváme na úřadě MS Office 365, je spousta služeb dostupná i mimo magistrátní síť přímo z internetu. Dá se říct, že pandemická situace užívání těchto cloudových služeb napomohla. Výhod, které skýtají, využívají uživatelé i po návratu na pracoviště. Přesto je na magistrátě spousta úředníků, kteří potřebují mít přístup i do agend, které mimo magistrátní síť provozované nejsou. V první vlně pandemie byla za spolupráce současných dodavatelů zřízena pro tyto případy dočasná VPN. S oficiálním ukončením možnosti home office byla tato služba ukončena,“ říká mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek.

Podobně jako v Praze či Brně se s pandemickou situací vypořádal i Krajský úřad Jihomoravského kraje. Podle mluvčího Petra Holečka byl přechod části úředníků na práci z domova náročný jak z hlediska administrativy, tak i z pohledu bezpečnosti. „Bezchybně zvládnutá technická stránka připojení a kybernetická ochrana byla velmi náročná a rozhodně nebyla opomíjena – řešily ji útvary IT a krajské Kybernetické operační centrum (KOC),“ uvádí Petr Holeček s tím, že zaměstnanci krajského úřadu byli a jsou školeni v IT technologiích i v oblasti kyberbezpečnosti.

Kraj v době pandemie těžil také z faktu, že od konce roku 2019 byla na úřad postupně zaváděna technologie pro virtualizaci k připojení a používání vzdálených počítačů a publikovaných aplikací. Zaměstnanci úřadu tak využívají klienta ve svém pracovním či domácím počítači, který komunikuje se serverem, jenž funguje jako zprostředkovatel mezi klientským zařízením a vzdálenými počítači a publikovanými aplikacemi. „Po zadání přihlašovacích údajů je server ověří a poté vyhledá vzdálené plochy a publikované aplikace, na jejichž použití má konkrétní uživatel oprávnění. Přihlašování je navíc nastaveno na dvoufaktorové ověřování, kdy uživatelé dokončí své přihlášení pomocí kódu, který se odešle do jiného zařízení, obvykle do mobilního telefonu,“ popisuje mluvčí Jihomoravského kraje.

Na home office i mimo pandemii

Většina tuzemských úřadů se po skončení lockdownu vrátila k běžnému fungování a tradičním „úředním hodinám“. Od myšlenky práce z domova však úřady zcela neodcházejí a úředníci mohou home office využívat v menší či větší míře i nadále. „V současné době mají zaměstnanci možnost využít pět dní home office v měsíci. Naším dlouhodobým primárním cílem je úřad více zdigitalizovat, čemuž pomáhá i Portál Pražana,“ uvádí mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman.

„V současné době je situace taková, že je home office umožněn podle provozních potřeb u vybraných pracovních pozic po předchozím souhlasu nadřízeného pracovníka, a to v rozsahu maximálně tři dny v týdnu. Home office nelze ve veřejné správě aplikovat na každou pozici, ale právě jen na vybrané pracovní pozice, kde to charakter práce dovoluje,“ dodává k otázce současného stavu jihomoravský krajský mluvčí Petr Holeček.

V Brně pak podle Filipa Poňuchálka oficiálně možnost využívat home office skončila, magistrát však v současnosti pracuje na projektu „Vzdálené připojení uživatelů“, který bude zajišťovat již sofistikované řešení plně odpovídající požadavkům současné kybernetické bezpečnosti. „Magistrát města Brna se rozhodl jít cestou virtualizovaných desktopů. Toto řešení zajistí, že se zařízení s důležitými informacemi nebudou dostávat mimo organizaci, respektive zařízení budou sloužit pouze jako komunikační nástroj a data zůstanou v bezpečném prostředí organizace,“ popisuje Michal Jukl, ICT ředitel Technických sítí Brno, které se na řešení coby architekt kybernetické bezpečnosti podílejí.

Z pohledu bezpečnosti bude podle Michala Jukla pro chystané řešení stěžejní kombinace zabezpečeného šifrovaného VPN připojení a vícefaktorového přihlašování. „Brno však není pouze úřad magistrátu. Snahou TSB – v roli architekta kybernetické bezpečnosti – je ve spolupráci s koordinátorem kybernetické bezpečnosti Statutárního města Brna nastavit standardizovaná pravidla pro bezpečnou komunikaci i pro úřady městských částí, které často nemají své vlastní specialisty v oblasti kyberbezpečnosti. Poměrně čerstvým nápadem je vytvoření jakési virtuální městské části, laboratorního prostředí, v němž budeme moci vytvořit a otestovat navrhované principy bezpečného síťového prostředí a celé to poté snáze prezentovat zodpovědným zástupcům úřadů a organizací,“ dodává ICT ředitel TSB.

TZ

@RadekVyskovsky

Napsat komentář