Chovatelé hospodářských zvířat v České republice předpovídají další snižování počtu chovaných zvířat. Důvodem je nízká ziskovost, která zemědělce od živočišné výroby odrazuje. Tento trend potvrzují i odpovědi svazů a expertů, které oslovila ČTK. Důsledkem je klesající soběstačnost ČR v produkci zemědělských surovin, což povede k růstu dovozů ze zahraničí a zdražování masa. Český statistický úřad zaznamenal pokles počtu farem zaměřených výhradně na živočišnou výrobu z 913 v roce 2000 na 445 v roce 2023.
Český svaz chovatelů masného skotu vidí příčinu v ekonomické situaci v Česku a v nedostatečné podpoře ze strany EU. Chov se podle svazu nevyplácí a chybí možnosti pro jeho rozšíření. Drůbežáři poukazují na vysoké ceny krmiv a energií v posledních letech.
Ředitel svazu Kamil Malát k tomu dodává, že se na nepříznivé situaci podílí i spotřebitelské chování Čechů, kteří se při nákupu řídí především cenou. „K udržování stavů hospodářských zvířat nepomáhá ani přebujelá byrokracie a další nařízení a omezení,“ řekl Malát.
Chovatelé neočekávají, že by se situace v blízké budoucnosti zlepšila. „Pro nárůst soběstačnosti by byla nutná významná změna v chování spotřebitelů a řetězců, což se v masivním měřítku asi očekávat nedá. Čísla z posledních let ukazují, že nelze očekávat nárůst stavů, spíše stagnaci,“ uvedl Malát.
Podle Českomoravské drůbežářské unie si rozšíření chovů mohou dovolit pouze velké, nespecializované podniky, které se věnují i rostlinné výrobě a produkují si vlastní krmné směsi. Těch je ale minimum, tvrdí předsedkyně unie Gabriela Dlouhá. Od roku 2000 klesl v ČR počet drůbeže o 20 procent a unie očekává další pokles o 15 až 20 procent po roce 2026, kdy bude zakázán chov nosnic v obohacených klecích.
Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal varuje, že klesající soběstačnost povede k růstu dovozů a tím i k nestabilitě cen potravin. „Závislost na zahraničních trzích je zase spojená s kolísáním cen potravin v obchodech, než na jaké jsou zákazníci zvyklí,“ uvedl. Gabriela Dlouhá k tomu dodává: „Vyšší podíl masa drůbeže z dovozu, kde nemůžeme ručit za kvalitu a bezpečnost produkce, je nyní možná za lákavé ceny, ale jakmile bude ještě více vytlačena tuzemská produkce a budeme závislí na dovozu, tak se ceny naopak zase zvýší.“
Snižování stavů hospodářských zvířat povede také k útlumu šlechtění plemenných zvířat, upozornil Doležal. V ČR je šlechtění na vysoké úrovni a patří k evropské špičce, jak potvrdil Malát. „Bohužel ani to nestačí k tomu, aby české chovy na tom byly ekonomicky lépe. Poslední roky se při zpeněžování produkce stírá rozdíl v ekonomice komerčního a plemenného stáda,“ řekl Malát.
Agrární analytik Petr Havel zdůrazňuje, že živočišná výroba prospívá krajině – volnou pastvou, pěstováním širšího spektra plodin pro krmné směsi a hnojením statkovými hnojivy. „V praxi to znamená, že bude méně přírodních hnojiv jakožto přirozeného zdroje organické hmoty v půdě,“ uvedl Doležal.
Ministerstvo zemědělství si problém uvědomuje a v připravované strategii 2030+ se chce zaměřit na řešení tohoto negativního trendu.
Statistiky ukazují, že stavy skotu, prasat i drůbeže klesají od 90. let minulého století. V intenzitě chovu skotu se ČR blíží evropskému průměru, ale v chovu ovcí a prasat výrazně zaostává.
Zdroj: ČTK