Průzkum: Důvěra Čechů ve vládu, Senát a samosprávy v únoru a březnu klesla

Důvěra ústavním institucím – únor-březen 2023

Důvěra Čechů ve vládu, Senát a samosprávy letos v únoru a březnu oproti přelomu roku klesla. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM). Pouze u Sněmovny zůstala míra důvěry na stejné úrovni jako v předchozím průzkumu. Největší důvěru z ústavních institucí lidé nadále vyjadřují starostům a obecním zastupitelstvům, kterým důvěřují asi dvě třetiny obyvatel země. Do průzkumu tentokrát nebyl zařazen prezident, protože dotazování provádělo CVVM právě v době výměny na postu hlavy státu.

Stejnou důvěru jako v průzkumu prováděném od loňského listopadu do letošního ledna si v novém dotazování udrželi pouze poslanci, kterým věří 33 procent lidí. To je ale zároveň nejnižší míra důvěry v aktuálním průzkumu. Stejný podíl lidí teď vyjadřuje důvěru vládě, která si tak oproti předchozímu průzkumu pohoršila jen mírně – o jeden procentní bod.

U ostatních ústavních institucí byl už pokles důvěry oproti předchozímu průzkumu výraznější, a to o čtyři až devět procentních bodů. Nejvýrazněji si pohoršila krajská zastupitelstva, kterým důvěra klesla z 55 na 46 procent. Podobně jsou na tom hejtmani, u kterých se míra důvěry snížila z 53 na 45 procent. Senátu nyní vyjádřilo důvěru 36 procent dotázaných, zatímco na přelomu roku to bylo 41 procent lidí.

Starostům a obecním zastupitelům aktuálně důvěřuje shodně 65 procent Čechů. U starostů se od minulého průzkumu snížila důvěra o šest procentních bodů a u obecních zastupitelstev o čtyři procentní body.

Důvěru vládě a Parlamentu vyjadřují častěji lidé s vyšší životní úrovní a vyšším vzděláním. Míra důvěry ve vládu, poslance a senátory je často nižší například u starších lidí a také u příznivců levice.

Navzdory poklesu důvěry v politiky téměř na všech úrovních politické reprezentace se zvýšila spokojenost obyvatel Česka s politickou situací. V minulém průzkumu s ní bylo spokojeno 16 procent lidí, kdežto nyní 19 procent. Vzrostl také podíl neutrálních odpovědí z 23 na 26 procent, tedy lidí, kteří nejsou spokojeni ani nespokojeni. Naopak poklesl podíl těch, kteří jsou s politickou situací nespokojeni, a to z 59 na 53 procent.

V nynějším průzkumu se oproti předchozím lidé nevyjadřovali k prezidentovi. Průzkum byl totiž prováděn hlavně v únoru a prvních březnových týdnech, tedy již po zvolení nového prezidenta Petra Pavla, ale z větší části ještě před jeho nástupem do funkce.

Průzkum CVVM provádělo od 31. ledna do 20. března. Zúčastnilo se ho 861 obyvatel České republiky starších 15 let.

TZ

#EVENT #KONFERENCE

20Čvn2024

Obec řádným hospodářem 2024

Od 9:00 Do 17:00

Kongresové centrum Praha, sál "Klub H"

Zobrazit více...