Nedávný případ srážky samce vlka na dálnici D1 u Říčan podtrhl potřebu efektivnější ochrany migračních tras pro divoká zvířata a opět upozornil na právní a praktické výzvy spojené s ochranou zvláště chráněných druhů, mezi něž vlk obecný patří. Česká právní úprava ochrany přírody a krajiny, reprezentovaná především zákonem č. 114/1992 Sb., obsahuje komplexní systém ochrany volně žijících živočichů, který by měl zajišťovat podmínky pro migraci a přežití chráněných druhů. V případě střetu s chráněným živočichem, jako je vlk, jsou relevantní i další zákony, například zákon č. 115/2000 Sb., který upravuje poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými druhy.
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) uvedla, že dálnice D1 v tomto úseku není vybavena oplocením ani jinými bariérami, což zvyšuje riziko střetů se zvířaty. Přerušená svodidla, kde došlo k srážce, lákají zvěř k přechodu, přičemž taková místa jsou pro zvířata nejnebezpečnější. Václav Hlaváč z AOPK dodal, že dálnice jako bariéra významně omezuje přirozené migrační trasy zvířat, což pro vlka představuje obzvlášť problematický prvek. Vlk je totiž sociální zvíře, jehož smečky se opírají o pevné vztahy a vzájemnou spolupráci, proto smrt jednoho člena může narušit stabilitu celé smečky. Právě vlci však díky evropským právním předpisům a přísné národní ochraně podle § 90 zákona č. 114/1992 Sb. představují jeden z klíčových druhů, jejichž ochrana je prioritní.
Dopady srážek na chráněné populace, jako jsou vlci, se neomezují jen na jednotlivé úhyny, ale narušují migrační koridory a izolují zvířecí populace. Izolace vede k úbytku genetické rozmanitosti a ohrožuje dlouhodobou stabilitu druhů v daném území. Proto se při rekonstrukcích dálnic začínají budovat koridory, ekodukty a ploty, které pomáhají zvířatům bezpečně přecházet. Českomoravská vrchovina, kde vznikly již čtyři ekodukty, tak může být příkladem správného přístupu k integraci ochrany přírody do dopravní infrastruktury.
Rostoucí populace vlků v České republice, zejména v Krkonoších a na severu země, způsobila střet zájmů mezi chovateli a ochránci přírody. Zatímco ekologové volají po ochraně vlků prostřednictvím ohradníků či pasteveckých psů, chovatelé požadují možnost redukce vlčí populace kontrolovaným odstřelem. Evropská unie již uvažuje o úpravě ochranného statusu vlků, avšak současná česká legislativa jejich regulovaný odstřel nepovoluje.
