ÚS: Soudci mají nárok na zpětné dorovnání platů

soud platy ÚS

Trvalé snížení koeficientu pro výpočet soudcovské platové základny neobstálo před Ústavním soudem (ÚS). Politici musí zákon změnit, soudcům náleží za letošek zpětné dorovnání. ÚS se zabýval také zmrazením platů v letech 2021 a 2022. Zatímco v prvním roce bylo vzhledem k mimořádným pandemickým okolnostem v souladu s ústavním pořádkem, v následujícím roce nikoliv. Právo na zpětné dorovnání za rok 2022 však soudci podle ÚS nemají. Vládní politici uvádějí, že budou rozhodnutí soudu respektovat. O tom, jaký bude dopad nálezu ÚS na státní rozpočet, zatím nechtělo ministerstvo financí spekulovat.

Premiér Petr Fiala (ODS) rozhodnutí ÚS respektuje. Je na soudu, aby své rozhodnutí veřejnosti náležitě zdůvodnil, sdělila ČTK mluvčí vlády Lucie Ješátková. Vládní koalice bude situaci řešit, potvrdil vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Prezident Soudcovské unie Libor Vávra řekl, že argumenty ÚS do značné míry odpovídají postojům unie. Za důležitou považuje nikoliv konkrétní výši platů, ale princip, že platy kopírují růst či pokles v celém národním hospodářství a nepodléhají svévolným zásahům.

Nález ÚS k platům soudců nevede k sociální solidaritě, míní opoziční SPD. Předsedkyně sněmovního klubu opozičního hnutí ANO Alena Schillerová spojila téma s avizovanou stávkou justičního personálu. „Ve světle toho, že má proběhnout stávka zaměstnanců soudů, mám z toho podivný pocit,“ uvedla Schillerová. Mluvčí ministerstva financí Filip Běhal ČTK sdělil, že úřad bude rozhodnutí ÚS respektovat, ale zatím nález zná pouze z médií. „Teprve po jeho podrobném prostudování bude možné se detailně vyjádřit k tomu, jak na něj ministerstvo zareaguje a jaký bude rozpočtový dopad tohoto nálezu,“ doplnil. Ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že určování platů soudců není v jeho gesci.

Úspornými zásahy do platů se ÚS zabýval ve třech liniích na základě návrhů od různých českých soudů, které obdržely individuální soudcovské žaloby. Podle řady soudců totiž politici svévolně a nepřiměřeně zasáhli do jejich hmotného zabezpečení, a ohrozili tak soudcovskou nezávislost.

Platy se odvíjejí od průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství vždy za předloňský rok. Vypočítávají se s ohledem na působiště, funkci a délku praxe z platové základny, která je součinem průměrné mzdy a zákonného koeficientu. Pro léta 2021 a 2022 však politici soudcovské platy zmrazili a základnu stanovili napevno na 100 872 korun. Návrh na zmrazení platů pro rok 2021 předložili ve Sněmovně poslanci tehdy opozičních Pirátů, STAN a KDU-ČSL. V listopadu 2020 pro něj hlasovalo 91 z 92 přítomných poslanců napříč všemi kluby. Pro rok 2022 šlo o novelu vlády Petra Fialy (ODS), Sněmovna ji schválila v lednu 2022.

Zmrazení v roce 2021 ÚS akceptoval. Česko se tehdy vypořádávalo s pandemií covidu. „Solidarita soudců v těžkých časech neohrožuje jejich důstojnost či nezávislost, ale naopak upevňuje důvěru společnosti v ně,“ uvedl soudce Jaromír Jirsa.

Zmrazení v roce 2022 už bylo protiústavní. Platy se ale zpětně dorovnávat nebudou, zejména s ohledem na dopady války na Ukrajině. „Požadovat, aby byly soudkyním a soudcům dopláceny platy za toto období navzdory těžkostem, kterým během něj společnost čelila, by neodpovídalo úloze a poslání soudní moci,“ řekl soudce Josef Baxa.

V roce 2023 efekt zmrazení pominul a základna vzrostla na 113 709 korun. Od letoška však v rámci vládních úsporných opatření klesl zákonný koeficient, jímž se násobí průměrná mzda, z hodnoty tři na 2,822. Prakticky se tak zastavil další růst, který by jinak nastal, a základna zůstala pod hranicí 114 000 korun. Podle ÚS nebyla změna odůvodněná a projednaná s justicí. „Vláda a Parlament se ani nepokusily potřebnost a přiměřenost restrikce odůvodnit provedením komplexního ekonomického rozboru, a tím jednaly ve vědomém rozporu s judikaturou ÚS,“ stojí v nálezu soudce Milana Hulmáka.

ÚS nechal zákon platit ještě do konce roku, aby politici mohli reagovat, a to i kvůli platům veřejných činitelů, třeba poslanců a senátorů, které se odvozují od soudcovské platové základny. Zároveň ale ÚS zdůraznil, že soudci budou mít nárok na zpětné dorovnání platů za letošní rok.

ÚS v minulosti opakovaně vyslovil názor, že materiální zabezpečení patří ke garancím soudcovské nezávislosti. Proto prý vláda nemůže s platy soudců zacházet volně podle aktuálních rozpočtových potřeb. Některé úsporné zásahy do platů ale uznal ÚS jako možné a důvodné, například po ničivých povodních. Platy soudců nejsou podle Baxy nedotknutelné, vždy záleží na kontextu, důvodech a na tom, zda politici respektují judikaturu ÚS, která se podle Baxy opakuje „jako kolovrátek“.

Třemi dnešními nálezy ÚS rozhodoval také o platech svých členů. „Systém neumožňuje, aby tuto otázku posoudil někdo jiný,“ konstatoval Baxa. Připomněl, že i poslanci rozhodují o vlastních platech. „Myslím, že naše profesionalita je dostatečnou zárukou, že jsme postupovali naprosto nestranně,“ uvedl Baxa.

Dva přehlasovaní členové ÚS Jan Wintr a Josef Fiala ovšem dnes v odlišných stanoviscích uvedli, že judikatura je nejednotná a nepřesvědčivá, v některých aspektech jde „daleko nad rámec toho, co lze z Ústavy korektně dovodit“.

TZ/ČTK

#EVENT #KONFERENCE

20Čvn2024

Obec řádným hospodářem 2024

Od 9:00 Do 17:00

Kongresové centrum Praha, sál "Klub H"

Zobrazit více...