Ve veřejné správě pracuje nadbytek zaměstnanců, odborníci však chybějí

nedostatek odborníků

Přestože ve veřejném sektoru pracuje aktuálně nadbytek zaměstnanců a většina úřadů plánuje stavy svých pracovníků snížit, potýká se veřejná správa s akutním nedostatkem odborníků. Negativní dopady se projevují zejména v oblasti veřejných zakázek a eGovernmentu.

Vyplývá to ze Studie veřejné správy 2018 zpracované analytickou společností CEEC Research ve spolupráci se společností Elanor.

„Při snižování počtu míst, případně počtu zaměstnanců, bude nutné se zaměřit zejména na zrušení dlouhodobě neobsazených míst, a také znovu přezkoumat výkonnost a nezbytnou kapacitu zaměstnanců v jednotlivých odborných útvarech. V některých odborných profesích se dlouhodobě setkáváme s nedostatkem zájmu ze strany vhodných uchazečů o kariéru ve veřejné správě,“ říká ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

Potřebu pro změny vidí i Marcel Soural, předseda představenstva společnosti Trigema: „Míra celkové byrokratizace je v Česku bohužel obrovská. Jen v rámci územního řízení potřebujeme nyní ke schválení projektu více než 70 razítek. Příprava a realizace každého developerského projektu proto také trvá minimálně pět až sedm let, což je neúměrně dlouho.“

Pro snížení počtu zaměstnanců na úřadech se aktuálně vyslovuje naprostá většina vrcholných zástupců veřejné správy (92 procent), nadpoloviční většina z nich (53 procent) přitom uvádí, že propouštět by se nemělo plošně, ale pouze na vybraných pracovištích. „Nemyslím si, že je možné ze dne na den skokově snížit počet zaměstnanců veřejného sektoru. Je to o rozsahu zajišťovaných činností a nastavení podmínek jejich výkonu,“ vysvětluje Mojmír Nejezchleb, náměstek GŘ pro modernizaci dráhy, Správa železniční dopravní cesty, státní organizace. Jeden z klíčů, podle jakého se v příštím roce budou místa ve veřejné správě snižovat, vysvětluje Filip Běhal, mluvčí Ministerstva financí ČR: „Prioritou Ministerstva financí v personální oblasti je v rámci přípravy státního rozpočtu na rok 2019 řešení problematiky dlouhodobě neobsazených míst ve státní správě, na která však příslušné úřady čerpají z rozpočtu platové prostředky. Úřadu, který na konci 1. čtvrtletí roku 2018 vykazoval neobsazenost nad 3 %, bude ve státním rozpočtu na rok 2019 navrženo odebrání platových výdajů na tato neobsazená místa. V případě neobsazenosti nad 5 % budou tato funkční místa navržena ke zrušení. Díky zrušení těchto míst bude mj. možné navýšení platových prostředků v oblastech jako jsou zdravotnictví, školství či kultura.“

Přes všeobecný nadbytek zaměstnanců se však veřejná správa potýká s akutním nedostatkem odborníků (potvrzuje 91 procent respondentů). Úřadům chybí zejména IT pracovníci a výkonní právníci, což se odráží v omezené schopnosti některých úřadů efektivně digitalizovat své procesy nebo v odborné neschopnosti kvalitně zadat a posoudit veřejné zakázky.

Jako důvody jsou nejčastěji uváděny rozdíl mezi výší platů v soukromé sféře a veřejným sektorem (55 procent) a všeobecný nedostatek zaměstnanců na trhu práce (26 procent). Dalšími faktory, které zástupci veřejné správy zmiňovali, jsou větší atraktivita práce v soukromém sektoru a náročnost náboru pracovníků spojená se zavedením služebního zákona.

„Stejně jako v privátním sektoru je rovněž v sektoru veřejném pociťován nedostatek vhodné pracovní síly. Tím spíše, že na státní zaměstnance jsou zpravidla kladeny relativně vyšší kvalifikační nároky, a to jak z pohledu úrovně dosaženého vzdělání, tak z pohledu naplnění požadavků vyplývajících ze zákona č. 234/2014 Sb., o státní sužbě, ve znění pozdějších předpisů. Oproti privátnímu sektoru jsou pak státní instituce přijatými pravidly limitovány možností řádně ohodnotit kvalitní zaměstnance, především z řad odborníků, a to zejména limity platových tarifů a platových stupňů a dalších složek odměňování,“ popisuje situaci Jiří Vaňásek, náměstek pro řízení sekce zaměstnanosti a nepojistných sociálních dávek Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. „Problém se bohužel neustále prohlubuje. To, že princip odměňování je ve veřejném sektoru desítky let nezměněný a nepružný, je jednou z příčin nemožnosti nabídnout kvalitním uchazečům to, co nabízí soukromý sektor,“ vyjmenovává příčiny Jaromír Zajíček, předseda Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů ČR.

O změnách ve správě a provozu personální a mzdové agendy uvažuje třetina úřadů veřejné správy (31 procent), šestina z nich (14 procent) pak plánuje změny učinit v budoucnu. Úřady chtějí zavedením nového systému především zvýšit svou efektivitu (86 procent), dvě pětiny z nich (40 procent) si klade za cíl snížit své náklady. Cloudová řešení zvažuje v budoucnu zavést 12 procent úřadů veřejné správy.

„Při zefektivnění a zlevnění vedení personální a mzdové agendy můžeme úřadům výrazně pomoci. Jsme schopni našim zákazníkům dodávat celou škálu produktů a služeb, počínaje inhouse řešením pro velké organizace typu ministerstva, kraje nebo velké holdingové struktury až po cloudová řešení pro menší obce, města či středně velké společnosti,“ popisuje přínosy služeb firmy Elanor její generální ředitel Tomáš Grec.

„Co nám chybí, je kvalitní SW nástroj pro efektivní personální práci, jak je tomu u velkých systémů v soukromém sektoru,“ říká Petr Vrána, místostarosta města Tachov.

„Moravskoslezský kraj již několik let rozvíjí principy korporátního řízení. V této souvislosti aktuálně realizuje projekt na pořízení jednotného personálního a mzdového systému pro kraj a jím řízené příspěvkové organizace. Cílem je efektivní sjednocení personálních a mzdových systémů, sjednocení metodiky, sjednocení výstupů, zautomatizování procesů vedoucích ke snížení pracnosti a chybovosti při zpracování personálních a mzdových agend včetně centralizace správy systému a zabezpečení dat a přístupu k nim,“ upřesňuje Ivo Vondrák, hejtman Moravskoslezského kraje.

Related posts

Leave a Comment