Česká veřejná správa v roce 2020 výrazně zvýšila výdaje na veřejné cloudové služby, konkrétně na typ software jako služba. Pravděpodobně jde o jeden z důsledků globální pandemie a souvisejících opatření. Zvýšená poptávka české veřejné správy po službách typu SaaS přetrvá i letos, kdy meziročně vzroste zhruba o čtvrtinu.
Flexibilita, transparentnost nebo otevřenost patří ve světě i v tuzemsku mezi hlavní priority veřejné správy. Na jejich praktické realizaci a plnění se dnes podílejí nejen moderní technologie, ale i partneři z privátního a neziskového sektoru.
Termín eGovernment rozhodně nevypovídá pouze o vyšší či nižší míře elektronizace služeb veřejné správy. Ta si na celém světě klade v oblasti moderních technologií a svého digitálního či virtuálního působení podstatně vyšší cíle. Jejich zaměření si nijak nezadá s poskytovateli komerčních služeb v soukromém sektoru.
„Světy veřejné správy a byznysu se v mnoha ohledech sbližují a prolínají. V technologické oblasti to platí více než jinde,“ říká Vladimír Dzurilla, vládní zmocněnec pro IT a digitalizaci, a dodává: „Obě strany shodně usilují o kvalitní, dostupné a bezpečné produkty a služby. Komerční subjekty navíc stále častěji vstupují do ekosystému veřejných služeb jako jejich spolutvůrci, uživatelé i zprostředkovatelé.“
Veřejná správa budoucnosti bude podle analytiků společnosti IDC efektivní, důvěryhodná, responzivní, inkluzivní a komfortní. Právě tyto vlastnosti se skrývají za akronymem ETHIC – Effective, Trusted, Highly Responsive, Inclusive, Convenient. Jeho prostřednictvím analytici přibližují budoucí či žádoucí podobu veřejné správy a do jisté míry také rozšiřují tradičně užší pojetí eGovernmentu.
Dnes už také nikdo nepochybuje o tom, že informační a komunikační technologie v postupném přerodu veřejné správy sehrají klíčovou roli.
„Na tvorbě a kultivaci digitálního veřejného prostoru musí spolupracovat všichni. Svůj přínos mají i menší projekty, které se často stávají inspirací pro větší,“ říká Eva Pavlíková, ředitelka organizace Česko.Digital.
Technologický progres
Po loňském poklesu výdajů české veřejné správy na informační technologie, očekávají analytici společnosti IDC poměrně rychlý návrat k mírnému růstu. Do dvou let by se měl projevit ve všech sledovaných technologických kategoriích. Hlavní pozornost tuzemská veřejná správa zaměří na nákup IT služeb.
Měnící se struktura technologických výdajů podle analytiků IDC naznačuje, že i česká veřejná správa postupně přechází na modernější a flexibilnější modely zajištění a provozu IT zdrojů. On-premise řešení, která historicky tvoří naprostou většinu informačních a komunikačních systémů veřejné správy, ale samozřejmě i nadále bude udržovat a spravovat. Výdaje na ně ovšem v následujících letech o jednotky procent poklesnou.
Velký potenciál české veřejné správě skýtají všechny formy cloud computingu. Řešení kategorie software jako služba (SaaS) ve větším měřítku pořizovala již v minulém roce. Nejspíše jimi vybavovala techniku zaměstnanců, kteří přes noc začali pracovat vzdáleně. Podle aktuální predikce analytiků společnosti IDC bude česká veřejná správa v následujících dvou letech zvyšovat výdaje na služby SaaS dvouciferným tempem.
„Cloud computing si postupně našel cestu i do konzervativnějších hospodářských odvětví, veřejnou správu nevyjímaje,“ říká Jan Alexa, Research Manager společnosti IDC, a doplňuje: „Cloudová řešení významně urychlují vývoj a nasazení nových funkcionalit, instituce ale samozřejmě nesmějí podcenit nebo zanedbat change management a v neposlední řadě ani hrozbu vendor lock-inu.“
Pandemická dvouletka
Pandemie zviditelnila potřebu anebo přínos některých technologií ve veřejné správě. I v ní došlo na praktickou aplikaci modelu vzdálené práce, který si vyžádal pořízení specifického aplikačního vybavení. Jeho ikonou se staly nástroje pro spolupráci a komunikaci, označované také jako kolaborativní aplikace. Česká veřejná správa na ně vloni vynaložila o 36,2 procenta více prostředků než v roce 2019. I letos analytici v této kategorii předvídají bezmála třetinový meziroční nárůst. V dalších letech ale jeho tempo rychle opadne. Pro srovnání dodejme, že nárůst výdajů veřejné správy na nástroje pro spolupráci a komunikaci v celé Evropě roste v uvedených letech asi o 10 procentních bodů pomaleji. Část institucí anebo zemí mohla kolaborativními technologiemi disponovat již v minulosti, část do nich vkládá nižší objemy prostředků.
Práce z domova s sebou podle informací řady bezpečnostních firem přinesla nárůst kybernetických útoků. Česká veřejná správa nejspíše i v souvislosti s nimi navýšila vloni meziroční výdaje na bezpečnostní software o téměř 13 procent. Letos i příští rok bude mít dle predikce analytiků růst téměř desetinovou hodnotu. Ve srovnání s Evropou česká veřejná správa v tomto ohledu mírně zaostává.
Ani česká samospráva nestojí stranou všeobecného technologického rozvoje. Pro ni se stalo prioritou téma chytrých měst. Vloni na příslušné technologie a služby vynaložila tuzemská samospráva meziročně o 14 procent více prostředků než předloni. Letos analytici IDC očekávají zhruba čtvrtinový nárůst výdajů.
„Technologický vývoj v české veřejné správě rozhodně nestagnuje, ne všechny změny jsou ale pro veřejnost okamžitě viditelné,“ říká Dana Vaníčková, Country Director CZ&SK společnosti IDC. „Pružnější přístup k technologiím, jejich pořizování a nasazování, si ostatně vyžaduje také specifická situace, v níž již druhým rokem žijeme. Změny, které přinesla a stále přináší nezapadnou i díky úsilí mnoha progresivně smýšlejících lidí, zaměstnanců úřadů či dobrovolníků, kteří se na jejich zavádění ve veřejné správě aktivně podílejí.“
