Vládní výdaje by měly být nižší, je nutné zvýšit jejich efektivitu. Stát by měl nastavit účinné kontrolní mechanismy, které by vyhodnocovaly a ověřovaly efektivitu veřejných investic – plýtvá se zejména v oblasti eGovernmentu. Více investic by mělo mířit především do oblasti školství, infrastruktury a aplikovaného výzkumu a vývoje. Vyplývá to ze Studie českého strojírenského průmyslu H2/2018 zpracované analytickou společností CEEC Research.
Většina firem (83 procent) se vyslovila proti aktuálně naplánované výši schodku rozpočtu na letošní rok. Snížit by se podle nich měl celkový objem plánovaných výdajů (potvrzuje 99 procent ředitelů). Stát by měl jasně určit priority a cíle, které povedou k efektivní podpoře českého průmyslu, a sledovat domácí i globální trendy. Investice by podle ředitelů měly mířit především do oblasti školství (tento sektor získal v hodnocení 8,4 bodu na škále 0 = žádné zvýšení až 10 = maximální zvýšení státní investic). Více finančních prostředků by ředitelé uvítali také v oblasti výstavby infrastruktury (7,7 bodu) a výzkumu a vývoje (7,7 bodu) – zejména aplikovaného.
Více než celkový objem financí ředitelé však hodnotí jako důležitou efektivitu jejich vynakládání. Stát by měl podle nich nastavit účinné kontrolní mechanismy, které by vyhodnocovaly a ověřovaly efektivitu veřejných investic (potvrzuje 90 procent ředitelů).
Firmy by uvítaly především zvýšení efektivity investic zejména v oblasti eGovernmentu a digitalizace veřejné správy (tato oblast získala v hodnocení celkem 8,8 bodu, kdy 0 = v této oblasti jsou finanční prostředky efektivně vynakládány, až 10 = v této oblasti dochází k plýtvání veřejnými prostředky) a dále v oblasti výzkumu a vývoje (7,8 bodu) nebo výstavby (6,9 bodu).
„V oblasti digitalizace nám především schází jasná vize a plán. Státu chybí lídr, který by dokázal představit vizi digitalizace v ČR,“ uvádí Miroslav Hýbl, Head of Automation plant, ArcelorMittal Ostrava, a. s. Nutnost zavedení eGovernmentu zdůrazňuje Jiří Jirkovský, generální ředitel, VDT Technology, a. s.: „Digitalizace veřejné správy by průmyslu pomohla především převedením administrativních agend na efektivní způsoby jejich vedení, kdy konkrétním přínosem bude uvolnění v současnosti takto vázaných pracovních kapacit.“
Kvalitu dopravní infrastruktury, kam podle ředitelů strojírenský firem plyne malý objem finančních prostředků, a tyto prostředky nejsou navíc efektivně využívány, hodnotí ředitelé jako podprůměrnou, na škále 0 = velmi špatná až 10 = výborná ji ohodnotili třemi body. Za poslední 3 roky však ředitelé vnímají její zlepšení (potvrzuje 64 procent společností).
„Obecně je zde velký dluh v investicích do infrastruktury. Dle Světové banky zaujímá Česká republika v EU v kvalitě dopravní sítě až 25. místo. Vycházíme z toho, že ČR je díky své strategické poloze tranzitní zemí a zatížení je v současnosti enormní a nezvládnutá dopravní síť velmi zatěžuje obyvatele a životní prostředí. Stejně tak ČR zaostává v kvalitě železniční dopravy (chybí např. vysokorychlostní tratě), či v investicích do údržby již existující infrastruktury vodárenských a dalších sítí. Do výběrového řízení na vysokorychlostní internet se nepřihlásil žádný účastník. Velmi pozitivně proto vnímáme trend dlouhodobě navyšovat investice právě do těchto základních infrastrukturních sítí v ČR. Navyšování investic by mělo být doprovázeno reformou fungování stavebních úřadů a zjednodušením předpisů ve stavebním řízení a v procesu vyvlastňování, zejména při realizaci liniových staveb,“ uvádí Jakub Lichnovský, partner, PRK partners. „Česká infrastruktura má co dohánět oproti státům, jako je Polsko, kam se investovalo hodně peněz a kde se v poměrně krátkém čase vybudovaly silniční a dálniční tahy v lepší kvalitě, než je tomu u nás v ČR,“ srovnává Petr Pánik jednatel, CZECH STEEL GROUP s.r.o
Do výzkumu a vývoje by podle ředitelů strojírenských firem mělo mířit jednak více finančních prostředků, a jednak by tyto prostředky měly být efektivněji investovány. Celkový objem financí, který by měla vláda ročně investovat do výzkumu a vývoje, by podle ředitelů měl činit 3,3 procenta HDP. Výzkumné projekty by měly mít vyšší praktickou využitelnost a měl by se zvýšit poměr prostředků, které jsou vynakládány do aplikovaného výzkumu a vývoje. Pro navýšení financí do aplikovaného výzkumu a vývoje se vyslovila naprostá většina ředitelů (95 procent), poměr vládních investic mezi základním a aplikovaným výzkumem a vývojem by měl činit 34 ku 66 procentům.
