V letech 2020 až 2023 získala Česká republika prostředky z evropského investičního nástroje REACT-EU, určené na podporu obnovy po pandemii covidu-19. Vláda rozhodla, že převážná část těchto financí poputuje do zdravotnických projektů. Záměrem bylo mimo jiné posílit odolnost a připravenost klíčových nemocnic na možné budoucí hrozby. Jenže podle Nejvyššího kontrolního úřadu projekty přispěly ke splnění tohoto cíle jen omezeně a část peněz byla vynaložena neúčelně a neefektivně. Kontrola odhalila, že nemocnice z dotací pořizovaly i přístroje, které ve skutečnosti nepotřebovaly nebo na jejichž obsluhu neměly dostatek kvalifikovaného personálu, a ty pak téměř nevyužívaly.
„Tato podpora představovala bezprecedentní příležitost posunout české zdravotnictví na vyšší úroveň. Naše kontrola ukázala, že Česká republika tuto příležitost nevyužila,“ prohlásil člen NKÚ Roman Sklenák, který kontrolu vedl.
Protože čerpání prostředků muselo být dokončeno za necelé tři roky, dávala ministerstva přednost nákupům přístrojů a vybavení před investicemi, jež by přinesly skutečný kvalitativní posun v připravenosti na mimořádné situace. Ministerstvo zdravotnictví (MZd) a Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) uvolnily na tyto projekty dohromady 18,6 miliardy korun. Dotace byly poskytovány ve výši 100 %, což vedlo k tomu, že nemocnice v řadě případů nakupovaly i přístroje a vybavení, bez nichž se klidně obešly a pořizovaly je jen jako záložní.
NKÚ prověřil nákup 27 přístrojů. Dvanáct z nich v celkové pořizovací hodnotě 41,1 milionu korun nemocnice využívaly podstatně méně, než bylo u srovnatelných zařízení v Česku běžné. Některé nemocnice například nakoupily rentgeny s C-ramenem a v roce 2024 na nich provedly pouhé dva až osm výkonů – přestože průměrný roční počet výkonů na těchto přístrojích v témže roce přesahoval 400. V jiném případě nemocnice za dotační peníze zakoupila optický spektrometr, který ani po 21 měsících od pořízení neuvedla do ostrého provozu. Méně efektivní či zcela neefektivní využívání zakoupených přístrojů přitom NKÚ zjistil u všech kontrolovaných nemocnic.
Místo toho, aby ministerstva důsledně ověřovala, zda je pořízení konkrétních přístrojů a vybavení skutečně potřebné, vycházela při stanovení rozsahu podpory výhradně ze seznamů požadavků, které jim jednotlivé nemocnice předložily.
MMR a MZd se rozhodly podpořit prostřednictvím dotací z REACT-EU nemocniční pracoviště napojená na takzvané urgentní příjmy. Síť urgentních příjmů však v době kontroly ještě nebyla dokončena a podporu čerpala i pracoviště, která na funkční urgentní příjem zatím reálně napojena nebyla. Dokončení celé sítě se plánuje nejdříve na rok 2029. V té době bude ovšem většina přístrojů pořízených z těchto dotací technicky i morálně zastaralá nebo se bude blížit hranici své životnosti. Samotný vznik či modernizaci pracovišť urgentních příjmů přitom z prostředků REACT-EU financovat nebylo možné.
Na základě těchto zjištění NKÚ doporučuje poskytovatelům dotací zavést spoluúčast příjemců, aby byli motivováni nakupovat pouze skutečně potřebný majetek. Ministerstvu zdravotnictví a Ministerstvu pro místní rozvoj kontroloři doporučují, aby při poskytování podpory důsledně zohledňovala data o reálném využívání přístrojů.
Kontroloři NKÚ rovněž zmapovali, jak s prostředky REACT-EU naložily ostatní členské státy EU. Výsledky tohoto srovnání jsou k dispozici na webu NKÚ.
Zdroj: nku.cz
