Přeskočit na obsah

Zákon k nařízení GDPR se do května nestihne schválit

GDPR

Adaptační zákon k evropskému nařízení GDPR o ochraně soukromí nebude schválen do května, kdy nařízení začne platit. Důvodem je to, že teprve 21. března se jím bude zabývat vláda.

V TV Prima to sdělil ministr životního prostředí v demisi Richard Brabec (ANO). „Podle mě to reálně není možné,“ sdělil. Vláda se – dle jeho slov – bude snažit o zkrácení potřebných lhůt. Poukázal také na to, že adaptační zákon má jen šest států EU a Česko tak – podle něj – nebude jedinou zpozdilou zemí.

Nařízení GDPR má vstoupit v účinnost letos 25. května. Týká se všech firem, státních institucí, neziskových organizací i osob samostatně výdělečně činných, které evidují své zaměstnance, členy, zákazníky nebo příznivce. Souhlas se zpracováním osobních údajů podle nových pravidel musejí dát miliony lidí. Obnovou tak bude muset projít drtivá většina databází, kterými disponují například internetové obchody, ale i lékaři, školy či zaměstnavatelé.

Podle Brabce měl adaptační zákon šanci projít parlamentem v případě, že by ho vláda předložila sněmovně na začátku loňského roku. Nynější vláda se podle něj bude snažit navrhnout, aby Poslanecká sněmovna zákon schválila ve zrychleném režimu již v prvním čtení, což je podle jednacího řádu možné. Není si však jistý, zda to má šanci projít, protože tento postup je možné zablokovat.

Brabcův partner v diskusním pořadu senátor ODS Miloš Vystrčil řekl, že ODS bude možná schopná nechat projít zákon sněmovnou ve zrychleném režimu. Musel by však po rakouském vzoru obsahovat ustanovení, že na přechodnou dobu nebo napořád orgány státní moci a veřejné instituce nebudou podléhat sankcím, ale jen nápravným opatřením. Druhou podmínkou ODS je, aby zákon definoval veřejnou instituci tak, aby zákon nedopadl například na veřejné knihovny a obdobné spolky zřizované institucemi. Brabec však poznamenal, že je složité převzít rakouský příklad, protože české právo neumožňuje vyjmout veřejnou sféru ze sankcí.

Napsat komentář