Každoročně aktualizovaná publikace a interaktivní aplikace think-tanku IDEA při CERGE-EI přináší podrobný analytický pohled na strukturu a dlouhodobé trendy počtu zaměstnanců státu, výše průměrných platů i výdajů na ně v roce 2025. Aplikace letos nově umožňuje interaktivní analýzy dlouhodobých trendů a je i se studiemi dostupná na adrese ideaapps.cerge-ei.cz/zamestnancistatu.
Pro český stát pracuje téměř půl milionu zaměstnanců placených ze státního rozpočtu. Zdaleka největší podíl tvoří pracovníci v regionálním školství (zhruba 290 tisíc) a v bezpečnostních sborech (asi 80 tisíc), tedy policie, hasiči, celní správa, vězeňská služba či armáda.
Úředníků je méně, než si lidé myslí
Státní úředníci představují mezi zaměstnanci státu jen zhruba 15 procent (přibližně 74 tisíc) a většina z nich pracuje v takzvané neústřední státní správě, například na finančních úřadech nebo na správách sociálního zabezpečení. Na ministerstvech pak působí necelých 23 tisíc osob, což odpovídá necelým 5 procentům zaměstnanců státu a necelému půl procentu pracovní síly v české ekonomice. Úředníků je tedy podstatně méně, než napovídají laické představy i očekávání ohledně možných úspor.
V roce 2025 počet zaměstnanců státu vzrostl zhruba o 4 000 (o 0,8 procenta), a to hlavně ve školství a v armádě. Nárůst v regionálním školství o přibližně 3 800 osob odpovídá vzhledem k jejich celkovému počtu zvýšení jen o 1,4 procenta. Státních úředníků naopak asi o 300 ubylo (pokles o 0,4 procenta).
„Školství za poslední dekádu přispělo k růstu počtu zaměstnanců státu nejvíce. Od roku 2017 se meziroční nárůsty pohybovaly mezi 3,8 až 14,9 tisíci zaměstnanců. Souviselo to jak s růstem počtu dětí školního věku, tak se zaváděním inkluze, která dříve v českém školství chyběla,“ přiblížil spoluautor studie Daniel Münich.
Průměrné relativní platy úředníků, tedy v poměru k průměrným platům v ekonomice, se poslední dvě dekády vyvíjely cyklicky. Minima dosáhly v letech 2011–2012, maxima kolem roku 2018 a od té doby klesají. I v roce 2025 opět poklesly, byť mírněji než v předchozích letech, protože průměrná mzda v celé ekonomice rostla rychleji. Dlouhodobý pokles relativních platů úředníků přitom začal už v roce 2019.
„Nejvýrazněji se relativní platová úroveň zhoršila na ministerstvech. Jejich průměrné platy se dnes pohybují zhruba na úrovni 95 % průměrné mzdy v Praze, u ostatních ústředních orgánů kolem 87 %, přestože v těchto institucích pracuje vyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců než na pražském trhu práce jako celku,“ doplnil Münich.
Reálné platy úředníků naopak v roce 2025 poprvé od roku 2020 vzrostly, a to na ministerstvech, ostatních ústředních orgánech i neústředních úřadech. Nejrychleji rostly platy na neministerských ústředních orgánech (4,5 procenta), o něco pomaleji na neústředních úřadech (3,4 procenta) a na ministerstvech (3,2 procenta), k čemuž přispěl růst průměrného platu v Digitální a informační agentuře spojený s nárůstem počtu jejích zaměstnanců.
Nejvyšší průměrné měsíční platy měli v roce 2025 zaměstnanci ministerstev (62 tisíc korun), následovaní pracovníky ostatních ústředních orgánů (56 tisíc korun). Nejnižší platy mají zaměstnanci neústřední státní správy, tedy převážně organizací, které poskytují přímé služby občanům.
Výdaje na platy zaměstnanců státu dosáhly v roce 2025 částky 284 miliard korun, tedy 12 procent výdajů státního rozpočtu a 3,3 procenta HDP. Výdaje na samotné úředníky činily 43,5 miliardy korun, tedy 1,8 procenta rozpočtu a 0,51 procenta HDP. Tato čísla znovu dokládají, že platy úředníků tvoří jen malou část celkových rozpočtových výdajů, přestože ve veřejné debatě bývají vnímány jako výrazně vyšší.
Zdroj: avcr.cz
