Zvířata jsou v právním systému definována jako smysly nadaní živí tvorové, kteří mají zvláštní hodnotu a význam. Tento přístup k nim není omezen pouze na soukromoprávní vztahy, ale je důležitý i ve veřejnoprávních záležitostech. Z právního hlediska je tedy nutné ke zvířatům přistupovat s respektem k jejich vnímání světa, emocím a základním potřebám. Jakékoliv jednání, které by mohlo zbytečně ohrozit život zvířete nebo jeho důležité zájmy, je považováno za protiprávní.
Postavení zvířete v právu prošlo procesem tzv. dereifikace (odvěcnění), což znamená, že zvířata nejsou vnímána jako věci, ale jako živí tvorové se zvláštní hodnotou. Právní úprava jejich ochrany tak zahrnuje povinnost předcházet jejich utrpení a chránit je před špatným zacházením. To platí zejména ve veřejně přístupných prostorách, kde pohyb zvířat klade na jejich majitele zvýšené nároky na dodržování prevenčních povinností.
Ve vztahu k zvířatům platí obecná prevenční povinnost, která ukládá povinnost předcházet škodám, které by mohla zvířata způsobit. To zahrnuje jak odpovědnost za přímé jednání, tak i za vytvoření podmínek, které mohou vést k nebezpečným následkům. Například pokud se kůň splaší kvůli nevhodnému podnětu, je nutné posuzovat, zda šlo o přirozené chování zvířete nebo lidské zavinění. V judikatuře se často setkáváme s případy, kdy se řeší odpovědnost za neočekávané reakce zvířat, například v důsledku hlasitých zvuků.
Zajímavý je nedávný případ, který řešil Nejvyšší správní soud (NSS). Ten se zabýval situací, kdy řidič motorového vozidla použil zvukové výstražné znamení v blízkosti koní. Soud rozhodl, že toto jednání představovalo týrání zvířat, protože zvuk mohl vyvolat u koní stres a potenciální splašení, což by vedlo k nebezpečné situaci. Řidič měl podle soudu přizpůsobit své jednání vlastnostem zvířat a zohlednit jejich přirozenou plachost.
Závěrem lze říci, že současná právní úprava klade důraz na respektování zvláštní povahy zvířat a na zajištění jejich ochrany před zbytečným utrpením. Majitelé zvířat, stejně jako další osoby, které s nimi přicházejí do styku, musí být bdělí a opatrní, zejména v situacích, kdy by mohlo dojít k ohrožení zdraví či života zvířat nebo lidí.