Bezpečnostní audity představují klíčový nástroj pro ověřování úrovně ochrany dat a celkové kybernetické bezpečnosti organizací. Jejich hlavním cílem je systematicky posoudit, zda jsou zavedená technická a organizační opatření v souladu s platnými právními předpisy, normami a interními politikami.

V českém prostředí se opírají zejména o zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti, a prováděcí vyhlášky Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), které stanovují povinnosti pro provozovatele kritické informační infrastruktury, významných informačních systémů a poskytovatele základních služeb. Audity mohou být interní, prováděné vlastními zaměstnanci, nebo externí, realizované nezávislými subjekty s potřebnou akreditací.

Proces auditu zahrnuje přípravu, sběr a analýzu důkazů, hodnocení souladu s požadavky a identifikaci slabých míst. V praxi se prověřuje například správa přístupových práv, fyzická bezpečnost serverů, konfigurace síťových prvků, ochrana proti malwaru, zálohování a obnova dat či použití kryptografických prostředků. Součástí bývá i testování odolnosti systémů vůči útokům, a to buď formou penetračních testů, nebo simulovaných incidentů. Významnou roli hraje také kontrola záznamů o bezpečnostních událostech a jejich ochrana proti neoprávněné manipulaci.

Na evropské úrovni je rámec pro kybernetickou bezpečnost definován směrnicí NIS2 a Aktem o kybernetické odolnosti (Cyber Resilience Act), který stanovuje povinné požadavky na bezpečnost produktů s digitálními prvky po celou dobu jejich životního cyklu. Tyto předpisy kladou důraz na pravidelné hodnocení rizik a provádění auditů jako prostředku k prokazování souladu. Evropská strategie kybernetické bezpečnosti navíc podporuje sdílení informací o hrozbách a spolupráci mezi členskými státy.

Význam auditů se projevuje i v oblasti ochrany osobních údajů, kde nařízení GDPR vyžaduje zavedení technických a organizačních opatření a schopnost doložit jejich účinnost. Audity zde slouží jako důkazní prostředek při kontrolách dozorových orgánů. V praxi se často propojují požadavky kybernetické bezpečnosti a ochrany osobních údajů, protože incidenty v jedné oblasti mohou mít přímý dopad na druhou.