Při prosincovém jednání ministrů financí zemí Evropské unie v rámci Rady ECOFIN byly projednány klíčové body týkající se revize směrnice o zdanění energie a reformy celní unie, stejně jako přípravy na evropský semestr 2025.
Revize směrnice o zdanění energie, předložená v roce 2021 v rámci balíčku Fit for 55, si klade za cíl propojit daňové sazby s environmentálními dopady. To znamená, že tzv. ekologičtější zdroje energie budou zdaněny méně než fosilní paliva. Ministr financí České republiky, Zbyněk Stanjura, uvedl: „Věřím, že jdeme správným směrem. Vítám kompromisní znění, které se dnes projednávalo, a obecné nastavení minimálních daňových sazeb, které podporuje zelenější paliva. Ale některé navržené počáteční sazby, například vodíku, bioplynu pro pohon motorů a topných paliv, jsou relativně vysoké v porovnání s našimi aktuálními podmínkami. Proto je potřeba o nich dále diskutovat.“
Maďarské předsednictví Rady EU v posledním půlroce se zaměřilo na úpravy zdanění letecké a lodní dopravy, prodloužení přechodných období pro zdanění některých produktů včetně zemního plynu a LPG, a na řadu technických změn. Zdanění letecké a lodní dopravy považuje maďarské předsednictví za nejproblematičtější a navrhuje návrat k aktuálnímu stavu, kdy je mezinárodní letecká a lodní doprava povinně osvobozena od daně. Jednání na toto téma budou pokračovat i během nadcházejícího polského předsednictví.
Projednávaná reforma celní unie usiluje o větší využití moderních technologií v celních řízeních, zejména v kontextu rostoucího objemu elektronického obchodu mimo EU. Cílem je zlepšit kontrolu nad dováženými výrobky a snížit byrokratickou zátěž pro celní orgány a firmy prostřednictvím zjednodušených a modernizovaných postupů. Reforma navrhuje vytvoření dvou klíčových nástrojů – celního orgánu EU a celního datového centra EU.
Česká republika zdůrazňuje, že současný nárůst zásilek elektronického obchodu neumožňuje dostatečnou kontrolu ze strany celních orgánů vzhledem k jejich kapacitám. Nedávné analýzy ukázaly, že většina zásilek z mimoevropských internetových platforem nesplňuje právní předpisy, zejména v oblasti zákazů a omezení, jako jsou nebezpečné látky či ochrana duševního vlastnictví.
Během prosincového jednání představila Evropská komise podzimní balíček dokumentů k evropskému semestru 2025, který navazuje na fiskálně-strukturální plány jednotlivých zemí. Komise navrhla Radě, aby přijala 20 aktuálně odevzdaných plánů, včetně plánů České republiky, které mají obsahovat důvěryhodné fiskální cesty vedoucí k udržitelné veřejné finanční politice.
Komise také vydala dokumenty pro řízení zemí s nadměrným schodkem, konkrétně pro Maltu, Francii, Belgii, Itálii, Polsko, Maďarsko a Slovensko. V případě Holandska navrhuje Komise Radě, aby doporučila dráhu čistých výdajů podle technické informace z června.
TZ
