Přeskočit na obsah

Počet neschopenek zůstává podle statistiků nadále vysoký

Výdaje na dávky nemocenského pojištění, 1. pol. 2013 až 1. pol. 2023 (v mld. Kč)

Za letošní první pololetí bylo v Česku kvůli nemoci vystaveno 1,22 milionu neschopenek. Ve srovnání se stejným obdobím předcovidového roku 2019 to představuje nárůst o dvě pětiny. Naopak neschopenek z důvodu pracovního úrazu ubylo. Kvůli dočasné pracovní neschopnosti chybělo v prvním pololetí letošního roku v zaměstnání každý den průměrně 234 000 nemocensky pojištěných, tedy zhruba každý dvacátý. Oproti období před epidemií covidu-19 vzrostl denní počet lidí v pracovní neschopnosti o 5 000. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Letos bylo za prvních šest měsíců vystaveno 1,33 milionu neschopenek, ať již z důvodu nemoci, nebo kvůli úrazu. Ženy nahlásily 739 000 neschopenek, o čtvrtinu více než muži.

„V přepočtu na 100 nemocensky pojištěných bylo v první polovině letošního roku evidováno 28 nově hlášených případů pracovní neschopnosti, tedy o sedm více než ve stejném období roku 2019. Tento ukazatel vzrostl ve všech odvětvových sekcích,” uvedla Alena Hykyšová z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ. Nejvíce rostl u pojištěnců působících ve vzdělávání.

Oproti tomu počet neschopenek vystavených kvůli pracovnímu úrazu letos meziročně klesl. Od ledna do června jich bylo vystaveno 22 000, přibližně o 1 000 méně než ve stejném období let 2022 a 2019. Stalo se rovněž 42 smrtelných pracovních úrazů, meziročně o dva více. Téměř 400 pracovních úrazů bylo závažných a vyžádalo si nejméně pětidenní hospitalizaci, uvádí ČSÚ.

Na nemocenské strávili lidé v prvním pololetí 42,4 milionu dnů, z toho 36,5 milionu z důvodu nemoci. Ženy byly na neschopence kvůli nemoci téměř o třetinu dní více než muži. Počet prostonaných dnů z důvodu nemoci či úrazu se v porovnání s prvním pololetím 2019 zvýšil o dvě procenta. Pojištěncům bylo v letošním prvním pololetí na nemocenské vyplaceno 17 miliard korun. To bylo meziročně o čtyři procenta méně, avšak ve srovnání s prvním pololetí roku 2019 to naopak bylo skoro o čtvrtinu víc.

Zatímco v období pandemie covidu-19 se kvůli velkému množství krátkodobých neschopností pro nemoc průměrná délka pracovní neschopnosti snižovala, v letošním prvním pololetí se prodloužila. Meziročně stoupla z 25 na 32 dnů.

TZ

Napsat komentář