Ceny plynu pro domácnosti se v pololetí v ČR zvýšily nejvíce z celé EU

plyn nákup

Ceny plynu pro domácnosti se loni ve druhém pololetí v České republice zvýšily meziročně nejvíce ze všech zemí Evropské unie, uvedl dnes ve své zprávě evropský statistický úřad Eurostat. Růst podle něj činil 231 procent, zatímco například na Slovensku dosáhl 18 procent a byl druhý nejnižší v unii. Pokud se cena vyjádří v eurech, nejlevnější plyn měly domácnosti v Maďarsku, tvrdí Eurostat. Český premiér Petr Fiala čísla o cenách plynu označil za mylná. Podle českého Energetického regulačního úřadu (ERÚ) vycházejí data z tehdejších cenových nabídek dodavatelů na trhu, takže neodpovídají reálným platbám zákazníků.

Podle analytiků drtivá většina odběratelů v ČR loni platila za energie výrazně méně, než uvádějí data Eurostatu. Evropský statistický úřad ve vyjádření pro ČTK uvedl, že použil údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ). Ten sdělil, že data převzal od ERÚ a následně poslal Eurostatu. ERÚ podle svého mluvčího zasílá statistickému úřadu data podle metodiky, kterou stanovil právě ČSÚ. Eurostat pak podle ČSÚ data zpracovává podle vlastní metodiky.

Růst cen elektřiny byl podle zprávy Eurostatu v České republice druhý nejvyšší z celé EU a meziročně dosáhl 97 procent. Nejméně elektřina zdražila v Lucembursku, kde růst činil tři procenta.

Průměrně se cena elektřiny pro domácnosti ve druhé polovině loňského roku v celé EU zvýšila o 28,4 procenta. Cena plynu se v unii zvýšila o 11,4 procenta.

Vedle Rumunska a České republiky elektřina podle Eurostatu zdražila nejvíce v Dánsku (o 70 procent), v Litvě (o 65 procent) a v Lotyšsku (o 59 procent). Nejméně si za elektřinu museli připlatit v Lucembursku (plus tři procenta), Rakousku a Německu (v obou zemích o čtyři procenta) a v Polsku a Bulharsku (v obou zemích o pět procent).

Vyjádřeno v eurech byly průměrné ceny plynu pro domácnosti ve druhé polovině loňského roku nejnižší v Maďarsku (3,5 eura za 100 kilowatthodin), v Chorvatsku (4,5 eura za 100 kWh) a na Slovensku (4,9 eura za 100 kWh), nejvyšší pak ve Švédsku (27,5 eura za 100 kWh) a v Dánsku (20,8 eura za 100 kWh), uvádí Eurostat.

Největší tuzemští dodavatelé elektřiny se v úterý ohradili proti dřívějším údajům Eurostatu k elektřině. Podle společností ČEZ a E.ON platila drtivá většina jejich zákazníků výrazně méně, než uvádí ve své zprávě Eurostat.

“Data Eurostatu, která se objevují nyní v médiích, nepovažujeme z pohledu zákazníků ČEZ Prodej za reprezentativní, a nerozumíme, jak jsou zveřejněná čísla tvořena,” řekl mluvčí ČEZ Roman Gazdík. Průměrná cena elektřiny od tohoto podniku byla podle něj ve druhé polovině loňského roku po započtení úsporného tarifu 4847 Kč za megawatthodinu (MWh), zatímco Eurostat uvádí 9410 Kč za MWh. Podobně hodnotí zprávu Eurostatu E.ON, podle něhož většina klientů platila ve druhé polovině loňského roku za MWh částku o 43 procent nižší, než uvádí Eurostat.

Ceny energií se začaly výrazně zvyšovat ještě před ruskou invazí na Ukrajinu, což bylo na konci loňského února. Pak růst cen energií až do druhého pololetí zrychloval. Elektřina a zemní plyn v poslední době vykazovaly známky stabilizace, podle Eurostatu částečně kvůli politice a intervencím EU.

Jednotlivé země unie zvolily různá opatření, jak se s prudkým růstem cen energií vypořádat. Některé snížily daně a poplatky, dočasně prominuly daně spotřebitelům, zavedly cenové stropy, poskytly jednorázovou podporu nebo přidělovaly poukázky konečným spotřebitelům. Některé členské státy uplatňovaly i regulované ceny.

TZ