ČSÚ: Bankovní identitu loni používala čtvrtina lidí, datovou schránku desetina

identity ID online

Bankovní identitu loni používala zhruba čtvrtina lidí starších 16 let, využili ji například pro podání daňového přiznání on-line. Datovou schránku měla loni přibližně desetina lidí. Uvedl to Český statistický úřad (ČSÚ) ve svém časopise Statistika a my. Lidé podle něj využívají ke komunikaci s úřady internet stále častěji, pokročilejší služby eGovernmentu se ale v Česku zatím ve srovnání se zbytkem Evropy využívají poměrně málo. Důvodem je i to, že jejich nabídka je poměrně nová a stále ve vývoji.

V celkovém podílu osob používajících internet v souvislosti s veřejnou správou jsou na tom Češi podle ČSÚ poměrně dobře, jsou jedenáctí ze zemí EU. Lidé v Česku například vyhledávají na stránkách úřadů informace o otevírací době či poskytovaných službách. V období epidemie covidu-19 lidé také hojně stahovali potvrzení o očkování a absolvovaných testech. „Pokročilejší služby eGovernmentu se ale u nás zatím ve srovnání se zbytkem Evropy využívají poměrně málo. Jedním z důvodů je i to, že jejich nabídka je poměrně nová a stále ve vývoji. Na chvostu evropského žebříčku se nacházíme např. ve využívání datových schránek nebo v on-line žádostech o sociální dávky,“ napsala v článku Lenka Weichetová z Oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti ČSÚ.

Z průzkumu o používání informačních technologií v domácnostech, které dělá ČSÚ každoročně ve druhém čtvrtletí, vyplývá, že bankovní identitu loni použilo 23 procent lidí starších 16 let. Nejčastěji se přes ni přihlašovali obyvatelé ve věku 25 až 54 let, z nich se přihlásila přes identitu přibližně třetina. K rozšíření tohoto nástroje podle ČSÚ přispěl i fakt, že služby internetového bankovnictví využívá v Česku 6,1 milionu občanů nad 16 let, a jde tak o jednoduše dostupný nástroj pro velkou část obyvatel.

Menší zájem měli Češi o používání datových schránek, zřízenou ji pro komunikaci s úřady mělo devět procent lidí nad 16 let. „V mezinárodním srovnání vychází Česká republika v používání datových schránek či jiných jim odpovídajících služeb také jako jedna z posledních v Evropské unii. Zavedení povinných datových schránek pro živnostníky, které platí od ledna 2023, však používání datových schránek jistě zvýší,“ uvedl ČSÚ.

Bankovní identitu mohou lidé použít mimo jiné k podání přiznání k dani z příjmu fyzických osob finanční správě. Z dat ČSÚ vyplývá, že daňové přiznání on-line loni podala asi desetina dospělých. Toto číslo podle finanční správy každoročně stoupá.

Z dalších elektronických služeb je u Čechů poměrně oblíbené využívání portálů zdravotních pojišťoven. Lidé přes ně mohou čerpat příspěvky nebo si ověřit, kdy byli naposledy u lékaře a kolik za danou návštěvu pojišťovna zaplatila. V loňském druhém čtvrtletí se do portálů přihlásilo 12 procent lidí nad 16 let, což je o sedm procentních bodů více než v roce 2020.

Elektronicky mohou zájemci požádat také o některé sociální dávky. Loni to udělaly přes tři procenta lidí, nejčastěji ženy na mateřské či rodičovské.

Výrazně více elektronické služby veřejné správy používají lidé s vyšším vzděláním. Například bankovní identitu použilo 42 procent vysokoškolsky vzdělaných osob oproti 13 procentům lidí se základním vzděláním. Datovou schránku mělo 26 procent Čechů s vysokoškolským vzděláním, ale pouze čtyři procenta obyvatel se základním vzděláním. Převažují také lidé středního věku. Ve věkové skupině do 24 let je využívání služeb eGovernmentu poměrně nízké zřejmě kvůli tomu, že lidé v tomto věku nepotřebují se státem a úřady tak často komunikovat. Nejméně elektronické služby používají senioři.

TZ

Foto: Shutterstock

#EVENT #KONFERENCE

Žádné události