Biometan, chemicky totožný se zemním plynem, se v české energetice možná transformuje z okrajového zdroje na strategický pilíř. Biometan představuje spojení energetiky, zemědělství a odpadového hospodářství. Jeho význam může exponenciálně růst v kontextu snahy o snížení závislosti na dovozu fosilních paliv a plnění dalších politických cílů Evropské unie, zejména v rámci iniciativy REPowerEU. Jde o vizi, kde hraje roli jako nástroj pro posílení energetické bezpečnosti a takzvané udržitelnosti České republiky.
Opětovanou výhodou biometanu je jeho původ. Vyrábí se procesem zvaným úprava (upgrading) bioplynu, který vzniká anaerobní digescí organického materiálu. Zdrojem mohou být zemědělské zbytky jako hnůj a kejda, cíleně pěstované energetické plodiny, bioodpad z domácností a průmyslu či kaly z čistíren odpadních vod. Česká republika disponuje značným, avšak dosud málo využitým potenciálem. Podle studií Českého plynárenského svazu a dalších institucí by mohla roční produkce biometanu dosáhnout až 1 miliardy metrů krychlových. Takový objem by měl pokrýt spotřebu přibližně 1,5 milionu domácností nebo nahradit významnou část současného dovozu zemního plynu.
Klíčovým faktorem pro státní regulaci trhu je legislativní a ekonomický rámec. Po letech přinesla novela zákona o podporovaných zdrojích energie (POZE) nový systém podpory. Ten motivuje výrobce k vtláčení biometanu do plynárenské sítě prostřednictvím takzvaně zelených bonusů a aukcí. Tento model nabízí investorům pocit jistoty a předvídatelnosti, která je pro kapitálově náročné projekty důležitá. Ekonomiku výroby má dále posílit systém certifikace původu, který má umožnit firmám a spotřebitelům vykazovat nakupování takzvaně zelené energie pro dodržení legislativy.
Technologicky je integrace biometanu do existující infrastruktury prezentována jako bezproblémová. Po úpravě na požadovanou kvalitu, kdy je z bioplynu odstraněn oxid uhličitý a další nežádoucí složky, je biometan zaměnitelný se zemním plynem. Může být bez dalších úprav vtláčen do stávající plynárenské distribuční sítě a využíván ve všech standardních spotřebičích, od domácích kotlů přes průmyslové pece až po pohon vozidel na CNG/LNG. Tím odpadá nutnost budovat novou, nákladnou infrastrukturu, což představuje obrovskou konkurenční výhodu oproti jiným takzvaně obnovitelným zdrojům.
