Plnění státního rozpočtu ČR za leden až duben 2024

Výdaje státního rozpočtu za leden až duben

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci dubna deficitem ve výši 153,1 mld. Kč. Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil schodek 146,7 mld. Kč.

Meziroční zlepšení salda o 46,9 mld. Kč bylo taženo téměř 11% nárůstem příjmů, u kterých byly zaznamenány silné přírůstky jak u daňového inkasa, tak u příjmů ze sociálního pojištění. Výdaje vzrostly pouze o 1,5 %.

Příjmy státního rozpočtu:

Příjmy státního rozpočtu byly na konci dubna o 10,9 % (+58,0 mld. Kč) vyšší než před rokem. K růstu přispěly v prvé řadě čisté daňové příjmy (+31,7 mld. Kč), pojistné (+19,5 mld. Kč) a prostředky z Evropské unie a finančních mechanismů (+4,5 mld. Kč).

Výběr daně z příjmů fyzických osob placené plátci (+18,0 %, +5,7 mld. Kč) příznivě ovlivnil růst mezd a změny přijaté v rámci konsolidačního balíčku, jako například snížení pásma pro druhou sazbu daně či úprava zdanění vybraných nepeněžních benefitů. Nicméně platí, že řada změn z konsolidačního balíčku se projeví až při ročním zúčtování daně v následujícím roce.

U inkasa daně z příjmů právnických osob (+17,1 %, +6,4 mld. Kč), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+1,2 mld. Kč), se promítl vliv dubnového vyrovnání daně u části poplatníků podávajících přiznání ve lhůtě do 2. dubna 2024. Obdobně je nastavena daň z neočekávaných zisků (12,8 mld. Kč), která byla loni poprvé odvedena až v září.

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení jsou v tomto roce zvýšeny znovuzavedením nemocenského pojištění zaměstnanců ve výši 0,6 %, kterým by mělo dojít k vyrovnání schodku nemocenského pojištění. Pozitivní dopad na inkaso bude mít i zvýšení minimálního vyměřovacího základu pojistného na sociální pojištění osob samostatně výdělečně činných. Objem pojistného meziročně vzrostl o 8,8 % (+19,5 mld. Kč).

Do inkasa daně z přidané hodnoty (+2,9 %, +3,4 mld. Kč) se kladně promítá růst výdajů domácností na spotřebu. Zároveň se začínají projevovat dopady změn účinných od ledna 2024, především redukce počtu sazeb daně z přidané hodnoty na základní 21 % a sníženou 12 % a přesunutí vybraného zboží a služeb ze snížené do základní sazby daně z přidané hodnoty. Inkaso naopak snižuje nižší počet pracovních dnů ve sledovaném období.

Inkaso spotřebních a energetických daní (+10,8 %, +4,7 mld. Kč) meziročně vzrostlo, a to zejména díky spotřební dani z minerálních olejů a lihu. Inkaso spotřební daně z minerálních olejů (+16,2 %, +3,3 mld. Kč) zvyšuje navrácení sazby spotřební daně z motorové nafty od 1. srpna 2023 na původní úroveň počátku roku 2022 (9,95 Kč/l z 8,45 Kč/l). V případě inkasa spotřební daně z lihu (+21,9 %, +0,7 mld. Kč) se jedná o dopad tvorby zásob před zvýšením sazby daně, při meziročním porovnání měsíčního inkasa za duben však již došlo k poklesu. Vývoj inkasa spotřební daně z tabákových výrobků (+4,4 %, +0,7 mld. Kč) je rovněž v důsledku předzásobení z důvodu navýšení sazby daně rozkolísaný, nicméně v následujících měsících očekáváme jeho stabilizaci. V případě elektřiny a zemního plynu dochází k mírnému meziročnímu růstu, což může být již odrazem zrušení některých osvobození. Výběr ostatních spotřebních a energetických daní je prozatím podobný loňskému. Další opatření konsolidačního balíčku se u spotřebních daní začnou projevovat až v průběhu roku v závislosti na splatnosti daně či účinnosti nových sazeb.

Výdaje státního rozpočtu:

Celkové výdaje meziročně vzrostly o 11,1 mld. Kč (+1,5 %). Pro jejich tempo byl určující vývoj běžných výdajů (+1,3 %, +9,0 mld. Kč) tažený dávkami důchodového pojištění (+15,8 mld. Kč), transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury (+5,0 mld. Kč), platbou veřejného zdravotního pojištění za státní pojištěnce (+4,4 mld. Kč), nákupy Ministerstva obrany (+4,1 mld. Kč) a předfinancováním oblasti výzkumu, vývoje a inovací (+3,2 mld. Kč). Dynamiku výdajů naopak snižovala podpora poskytovaná v oblasti energií (-18,7 mld. Kč).

Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (+5,5 %, +15,8 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+6,1 %, +13,8 mld. Kč). Do jejich výše se kromě loňského mimořádného navýšení promítá letošní řádná valorizace o 1,8 %. Vzrostl i příspěvek na bydlení (+1,4 mld. Kč), podpory v nezaměstnanosti (+0,7 mld. Kč) a nemocenské (+0,7 mld. Kč). Naopak klesla výplata rodičovského příspěvku (-0,6 mld. Kč) a se snižujícím se objemem poskytnuté humanitární dávky i pomoc státu osobám v hmotné nouzi (-0,5 mld. Kč). Čerpání ostatních dávek prozatím nevybočuje od standardního vývoje předchozího roku.

Nárůst neinvestičních dotací státním fondům (+28,5 %, +6,6 mld. Kč) určovaly především prostředky poskytnuté Státnímu fondu dopravní infrastruktury (+5,0 mld. Kč) a Státnímu fondu životního prostředí (+1,0 mld. Kč).

Běžné nákupy (bez obsluhy státního dluhu), které meziročně vzrostly o 5,4 mld. Kč (+24,6 %), byly nejvíce navýšeny výdaji souvisejícími s pořizováním víceúčelových nadzvukových letounů F-35 (+3,7 mld. Kč).

Valorizačním mechanismem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv.   státní pojištěnce z 1 900 Kč na 2 085 Kč by mělo vést k posílení zdravotního systému ze strany státu o dalších 12,3 mld. Kč (+8,8 %). Objem vyplacených prostředků vzrostl o 9,6 % (+4,4 mld. Kč).

Naopak výrazně klesly běžné transfery podnikatelům (-36,1 %, -18,9 mld. Kč). Velká část jejich objemu i poklesu byla spjatá s dotacemi do oblasti energetiky (-18,7 mld. Kč). Kompenzace za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům a na ztráty z důvodu zastropování jejich cen dosáhly 9,2 mld. Kč (-18,0 mld. Kč), podpora obnovitelných zdrojů energie 8,9 mld. Kč (+7,6 mld. Kč) a dotace provozovateli přenosové soustavy 1,3 mld. Kč (-3,9 mld. Kč). Pomoc firmám v energeticky náročných odvětvích v tomto roce není vyplácena (-4,5 mld. Kč). Naopak k navýšení podpory podnikatelů došlo v oblasti výzkumu, vývoje a inovací (+1,0 mld. Kč).

Neinvestiční transfery územním rozpočtům se meziročně snížily o 3,9 mld. Kč (-4,0 %). Jejich součástí jsou dotace regionálnímu školství zahrnující prostředky na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků na základních a středních školách v objemu 69,2 mld. Kč (+2,0 mld. Kč). Podobně jako na konci dubna předchozího roku stát uvolnil 15,0 mld. Kč (více než 50 % rozpočtu) určených na spolufinancování výdajů na sociální služby. Za snížením transferů stálo prozatím nižší zapojení prostředků OP Jan Amos Komenský (-2,7 mld. Kč), klesající kompenzační příspěvek na nouzové ubytování osob z Ukrajiny (-2,0 mld. Kč) a loňské prezidentské volby (-0,6 mld. Kč).

Odvody vlastních zdrojů do rozpočtu Evropské unie, jejichž výše je mimo jiné odvislá od úrovně hrubého národního důchodu a daně z přidané hodnoty, meziročně klesly o 3,7 mld. Kč (-19,2 %).

Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet výdaj v objemu 22,7 mld. Kč (-1,6 %, -0,4 mld. Kč). Postupně utlumovaný meziroční pokles souvisel s loňskou lednovou výplatou úrokových výnosů plynoucích z protiinflačních státních dluhopisů.

Kapitálové výdaje státu v objemu 54,9 mld. Kč (+4,0 %, +2,1 mld. Kč) jsou na počátku roku tradičně nízké, což souvisí jednak s realizací investic převážně ve druhé polovině roku a v letošním roce i s přechodem na novou finanční perspektivu. Většina těchto prostředků (31,6 mld. Kč; +2,2 mld. Kč) představovala výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie. Na poklesu se nejvíce podílely nepravidelně poskytované dotace Státnímu fondu životního prostředí (-8,3 mld. Kč) a Státnímu fondu dopravní infrastruktury (-5,8 mld. Kč). Naopak vzrostly investiční nákupy (+6,1 mld. Kč) zaměřené především na udržení a rozvoj schopností Armády České republiky. Transfery územním rozpočtům (+4,7 mld. Kč) a podnikatelům (+3,7 mld. Kč) navyšovala především realizace projektů Integrovaného regionálního operačního programu a Národního plánu obnovy.

TZ

#EVENT #KONFERENCE

20Čvn2024

Obec řádným hospodářem 2024

Od 9:00 Do 17:00

Kongresové centrum Praha, sál "Klub H"

Zobrazit více...