Češi hodnotí přístup ke vzdělání a zdravotní péči v Česku meziročně hůře, přesto je má ale většina lidí za dobré, stejně tak jako možnost pracovat nebo být zaměstnán. Naopak nejhůře hodnotí občané možnosti získání bytu, finanční podmínky pro zakládání rodin a zabezpečení ve stáří. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), který se konal od března do května a zúčastnilo se ho přes 800 respondentů.

U přístupu ke zdravotní péči podíl pozitivních hodnocení meziročně klesl o osm procentních bodů a podíl negativních odpovědí naopak vzrostl o deset procentních bodů. “Došlo tak ukončení vzestupného trendu z posledních šesti let,” uvedli autoři průzkumu. O něco menší, i když podle CVVM stále statisticky významné nárůsty negativního hodnocení, autoři průzkumu zaznamenali také v případě přístupu ke vzdělání a možnosti koupit si vlastní dům nebo byt. Meziročně se naopak zlepšilo hodnocení životních podmínek zdravotně postižených.

V aktuálním průzkumu má přístup ke vzdělání za velmi dobrý nebo spíše dobrý 84 procent respondentů, v případě zdravotní péče je to 74 procent a u možnosti pracovat, být zaměstnán 73 procent. “U ostatních položek převažuje hodnocení situace jako špatné,” uvedli autoři průzkumu. Vedle již zmiňovaných položek, které jsou hodnoceny jako dobré, se lidé vyjadřovali také k životním podmínkám zdravotně postižených, k finančním možnostem k založení rodiny, k možnosti mít děti, k zabezpečení ve stáří, k možnost získání bytu a k možnosti koupit si vlastní byt, dům.

Nejhůře občané hodnotí možnost koupit si vlastní byt či dům, za špatnou ji má devět lidí z deseti, možnost získání bytu označilo jako špatnou 85 respondentů. O trochu lépe jsou na tom finanční podmínky pro zakládání rodin, za špatné je má 69 procent, pro čtvrtinu jsou dobré. Následuje zabezpečení ve stáří, jako špatné je označily téměř dvě třetiny, naopak necelá třetina je má za dobré. “Hodnocení životních podmínek zdravotně postižených má vyšší podíl kritických ohlasů (42 procent proti 36 procentům pozitivních hlasů), ovšem u dané položky pětina dotázaných uvedla, že neví,” uvedlo CVVM.

Hodnocení všech položek se výrazně lišilo v závislosti na deklarované životní úrovni domácnosti. Naopak vliv sociodemografických charakteristik, jako je vzdělání či věk, byl podle autorů průzkumu vesměs nevýznamný.

TZ