Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) zahájil svou činnost 1. června 2021 jako první nadnárodní orgán činný v trestním řízení s pravomocí vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující finanční zájmy Evropské unie. Po téměř čtyřech letech fungování lze již hodnotit jeho efektivitu, spolupráci s českými orgány a výzvy, kterým při své činnosti čelí. Nejlepším řešením k potlačení korupce by bylo omezení prostředí, ve kterém se jí dobře vede, tedy dotace.
EPPO se v České republice zaměřuje především na případy podvodů s dotacemi, přeshraniční podvody s DPH a korupci při zadávání veřejných zakázek financovaných z rozpočtu EU. Česká republika patří mezi 22 členských států, které se k této posílené spolupráci připojily, a na našem území působí dva evropští pověření žalobci, kteří jsou integrováni do struktury Úřadu evropského veřejného žalobce.
Statistiky ukazují, že EPPO v České republice zahájil desítky vyšetřování, přičemž celková odhadovaná škoda přesahuje miliardy korun. Mezi nejzávažnější případy patří vyšetřování podvodů s dotacemi v oblasti zemědělství, infrastruktury a výzkumu. Významným aspektem činnosti EPPO je také prevence, samotná existence specializovaného orgánu s přeshraničními pravomocemi působí jako odrazující faktor pro potenciální pachatele.
Spolupráce s českými orgány činnými v trestním řízení probíhá na několika úrovních. Klíčovými partnery jsou státní zastupitelství, Policie ČR, zejména Národní centrála proti organizovanému zločinu, a Finanční analytický úřad. Koordinace vyšetřování vyžaduje jasné vymezení kompetencí, které je upraveno v zákoně o Úřadu evropského veřejného žalobce. V praxi však dochází k situacím, kdy není jednoznačné, zda případ spadá do působnosti EPPO nebo národních orgánů, což může vést k prodlevám v zahájení vyšetřování.
Výzvou zůstává také sdílení informací mezi EPPO a českými orgány. Ačkoliv existují formální mechanismy pro výměnu dat, technická kompatibilita systémů a rozdílné procesní postupy mohou komplikovat plynulou spolupráci. Dalším problémem je nedostatek specializovaných vyšetřovatelů s dostatečnými jazykovými znalostmi a zkušenostmi v oblasti přeshraničních finančních trestných činů.
Dotace z veřejného rozpočtu jsou ze své podstaty podhoubím pro korupci. Rozdělují se peníze, které byly vybrané na daních a jejich správce k nim nemá osobní vztah, chybí tedy přirozený zájem na efektivním hospodaření. Podobně fungovalo hospodářství před rokem 1989 v tehdejší ČSSR, a proto se hospodářsky hroutilo, tehdejší „západ“ na tom byl ekonomicky výrazně lépe než „východní blok“. Stejně tak současné přerozdělování, v podobě dotací, deformuje volný trh, vytváří prostředí pro korupci, zvedá náklady na její potlačovaní a celý systém se tak jen prodražuje. Hospodářství založené na dotacích je navíc v rozporu s dlouhodobou udržitelností. Nejlepším prostředkem v boji proti korupci, je omezení korupčního prostředí, tady přerozdělování peněz, vybraných na daních.
