Přeskočit na obsah

Komentář a doplnění k výsledkům rozvoje veřejné správy

Komentář a doplnění k výsledkům rozvoje veřejné správy

Nedávno na našem magazínu vyšel přehled Rekapitulace „Projektu rozvoje veřejné správy“ který publikovalo Ministerstvo vnitra ČR. V kontextu všemožných hodnocení veřejné správy mne poněkud zarazilo, jak růžově to podle MV všechno krásně jde a vypadá. Ale tak růžové to zase není, takže abych učinil novinářské objektivitě nejen eGOV-NN zadost, dovolil jsem si trochu jednotlivé body přece jen okomentovat. Jednotlivé komentáře jsou uvedené jako odsazené citace, původní redakční texty zůstaly nezměněné.

Globálním cílem Strategického rámce rozvoje veřejné správy České republiky pro období 2014–2020 bylo zvýšit kvalitu, efektivitu a transparentnost veřejné správy, a to cílenou intervencí zaměřenou na vybraná slabá místa veřejné správy, při naplňování principů dekoncentrace, decentralizace a subsidiarity. Podívejme se nyní na stav, kterého se podařilo dosáhnout i přes všechny komplikace zapříčiněné koronavirovou krizí – v některých oblastech se celkem dařilo, jinde to stále trochu pokulhává.

A začneme zostra hned úvodem. Výmluvy na pandemii nás provází přesně rok a je fascinující, za co všechno koronavirus může. Zjevně i za neplnění strategických materiálů šest let starých. Trochu to působí, jako kdyby veřejná správa čekala se všemi bombastickými věcmi až na Vánoce 2020 a zlý koronavirus jí jinak perfektně připravenou reformu a optimalizaci překazil.

Nejprve digitální agendy a procesy, které náleží do oblasti e-governmentu:

Zcela klíčový milník pro pokračující digitalizaci veřejné správy představovalo zahájení účinnosti zákona č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby, stejně jako aktualizace strategie Digitální Česko počátkem roku 2020. V návaznosti na evropské nařízení o Jednotné digitální bráně proběhlo v prosinci 2020 spuštění Katalogu služeb veřejné správy a Katalogu služeb Jednotné digitální brány na anglické variantě Portálu veřejné správy. Katalog služeb se aktuálně nachází v ověřovacím provozu, stále totiž probíhá jeho naplňování. Orgány veřejné moci, jejichž povinností je služby do Katalogu vkládat (ministerstva, ústřední správní úřady a další), tak měly učinit do 1. 2. 2021.

Pro ty, kteří mají kratší paměť připomeňme, že vláda sama a MV pak o to vehementněji proti samotnému zákonu o právu na digitální služby brojily takřka po celou dobu. Od přípravné fáze, kdy podle informací z Pracovního výboru pro DPL ministerstvo opakovaně 😂kritizovalo předložené teze a slibovalo autorům aktivní pomoc, která však nikdy nepřišla. Až po oficiální vyjádření k projednávaným verzím zákona. Jen Odbor hlavního architekta se na tvorbě materiálu po celou dobu aktivně podílel, různá prohlášení a rýpání ostatních představitelů jiných odborů a náměstků jsou pak celkem snadno dohledatelná. Takže, MV ani vláda na zákoně 12/2020 rozhodně zásluhy nemá a být jich, tak jsme s touto materií stále v době kamenné, což je vzhledem k podstatě tohoto zákona celkem přiléhavé. Co se týče Katalogu služeb, ministerstvo jaksi ve shrnutí opomíná uvést, že katalog nebyl k únoru naplněn, vláda pak mimochodem v rozporu se zákonem jakýmsi pochybným usnesením prodloužila termín do června. A co se týče strategie Digitální Česko – rok po jejím schválení je bilance velice smutná a promítla se i do oficiálních dokumentů vlády, v nichž se vlastně všude uvádí “nejsou peníze a prostředky” a dál se to moc neřeší. Ostatně je záhodno pročíst si i další různá a ne tak růžová hodnocení.

Nadále se pokračovalo v rozvoji služeb Portálu občana a Portálu veřejné správy, např. v podobě zavedení automatické archivace datových zpráv či zpřístupnění zdravotní dokumentace uživatelům Portálu občana, a v rozšiřování počtu portálů obcí, krajů a dalších subjektů propojených se státním portálem. Současně probíhala koordinace prací na spuštění provozu dynamického nákupního systému („DNS”) na pořizování platebních bran ve veřejné správě. Ministerstvo vnitra ve spolupráci s NAKIT spustilo projekt s názvem Platební brány pro veřejnou správu, díky kterému bude pořízení platební brány pro orgány veřejné moci snazší, a především ekonomicky výhodnější. V neposlední řadě je průběžně rozvíjen design systém Gov.cz, který slouží jako manuál a zároveň zdroj otevřeného kódu pro tvůrce webů a portálů ve veřejné správě.

Služby Portálu občana nebuduje samotné ministerstvo, ale jejich poskytovatelé. Tvrdit, že v rámci rozvoje veřejné správy se podařilo zpřístupnit zdravotnickou dokumentaci pak může jen opravdový neodborník. Jednak se nic takového prostřednictvím PVS nepodařilo a podařit ani nemůže, protože zdravotnická dokumentace nemá s veřejnou správou nic společného a také je třeba připomenout, že samo MV až do relativně nedávné doby místo aby poskytovatelům služeb pomáhalo, jim skoro házelo klacky pod nohy nepřipraveností PVS a PO a jejich vlastních služeb. Takové bonbónky jako diskriminační a nefunkční BankID a další jsou pak jen třešničkou na dortu.

e-Sbírka a e-Legislativa

Ministerstvo vnitra v roce 2020 pokračovalo v realizaci projektu elektronické Sbírky zákonů a mezinárodních smluv a elektronické tvorby právních předpisů. Dokončilo tvorbu databáze právních předpisů a jejich úplných znění a základní nástroje pro tvorbu právních předpisů v úplném znění. Systém e-Sbírka a e-Legislativa byl doplněn o opatření dále zvyšující jeho kybernetickou bezpečnost.

No tady se jaksi zapomíná ministerstvo pochlubit, že projekt ESL je 4 roky ve skluzu a že tomu, že ministerstvo v roce 2020 pokračovalo v pracích jaksi předcházelo to, že si prolobovalo odložení termínu novelou zákona. Kdo to již zapomněl, kromě různých předchozích termínů, měla eSbírka začít fungovat právě již před rokem. Takže tímhle bych se také moc nechlubil.

Odstartovala také aktivita, v jejímž rámci je analyzován český právní řád a identifikovány nepoužívané (vyhaslé) předpisy, které by následně měly být zrušeny. Výstupem aktivity bude databáze předpisů, v níž u každého předpisu bude též uvedeno, zda ukládá práva či stanoví povinnosti územním samosprávným celkům. Analýza bude hotova koncem roku 2021.

Ano, na tomto se pracuje. Ovšem opět, tohle slibovalo ministerstvo již v roce 2014 a to na rok 2016, to nemluvím o tom, že k tomu mělo sloužit mapování agend a činností v Registru práv a povinností, na což se vesele systémově kašle dodnes.

Digitalizace archivů

V roce 2020 byl spuštěn ověřovací pilotní provoz informačního systému Evidence Národního archivního dědictví na Národním portálu, zkráceně PEvA II, který slouží k evidenci archiválií soukromým i veřejným archivům, muzeím, knihovnám, galeriím, památníkům, veřejným výzkumným institucím a vysokým školám, které pečují o archiválie. Protože se počítá s možností komunikace systému PEvA II s dalšími informačními systémy, byla provedena atestace dlouhodobého řízení ISVS, atestace referenčních rozhraní ISVS, posouzení bezpečnosti dat a shody se zákonem o kybernetické bezpečnosti. V rámci pilotního provozu je prováděna administrace uživatelů v systému PEvA II, kterým je také poskytována základní uživatelská podpora a dále probíhala školení uživatelů a lokálních administrátorů systému.

Zde nic vytknout nemůžeme. Až tedy na to, že související opatření měla za cíl digitalizovat nikoliv jen archiv a archiválie, ale i spisovou službu jako odbornou správu dokumentů. A jak na tom jsme se může každý dočíst třeba v materiálu vlády Analýza současného stavu nasazení a využívání informačních systémů pro odbornou správu dokumentů z roku 2019.

Otevřená data

Ministerstvo vnitra pokračovalo v rozvoji Národního katalogu otevřených dat a v tvorbě datových politik v kontextu Národního architektonického plánu. V roce 2020 se také konala výroční konference Otevřená data 2020, tentokrát on-line, kterou shlédlo přes 120 účastníků. S ohledem na priority Evropské komise v rámci publikace datasetů s vysokou hodnotou MV ČR navrhlo Komisi a členským státům formou expertního vstupu Důležitost datové kvality datových sad s vysokou hodnotou řešení navrhující technická kritéria a požadavky na datovou kvalitu a interoperabilitu datasetů.

Ano, rozvoj opendata by býval patřil k výkladní skříni eGovernmentu. Tedy kdyby si alespoň ty subjekty jež mají povinnost publikovat konkrétní datové sady ze souvisejícího nařízení, tyto povinnosti splnily. Co si budeme říkat, rozpočty a veřejné zakázky běžného občana nezajímají, na rozdíl od praktických sad otevřených dat. A jak je to s opendata a otevřeností reálně? Stačí si zjistit něco o (ne)přístupu k ze zákona veřejnému katastru nemovitostí z dílny ČÚZK.

Kybernetická bezpečnost

Z důvodu nárůstu kybernetických útoků během pandemie bylo nutné klást důraz na zavedení a udržování vhodných organizačních a technických opatření, které ve značné míře snižují nebo úplně omezují úspěšnost útoků vedených vůči informačním a komunikačním systémům. Oblast opatření pro významné informační systémy, systémy kritické informační infrastruktury a systémy základní služby pokryl zákon a vyhláška o kybernetické bezpečnosti, pro ostatní systémy však oblast opatření nebyla dostatečně pokryta.

Oproti původním bludům, že zákon o kybernetické bezpečnosti nebude mít vlastně žádné ekonomické dopady na veřejné rozpočty jsme dnes na desítkách miliard korun, které jednak nejsou a jednak je nelze prakticky využít. Není žádným tajemstvím, že dosud žádný kritický informační systém (snad s výjimkou systémů základních registrů) nesplňuje požadavky zákona.

Tuto skutečnost se podařilo napravit odborníkům na kybernetickou bezpečnost spadajícím pod projekt Implementační jednotka Strategického rámce rozvoje veřejné správy ČR, Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost a Národní agentuře pro informační a komunikační technologie vydáním tzv. Minimálního bezpečnostního standardu. Cílem dokumentu je pomoci s kybernetickou bezpečností organizacím a systémům v celé ČR.

…tedy až na to, že sám zákon klade větší požadavky, takže jakási metodika je stejně k ničemu, když správci musí plnit požadavky legislativy a ne nějaké metodiky.

Centrální nákupy ICT

V roce 2020 bylo v oblasti centrálních nákupů státu i nadále a se stejnou intenzitou pokračováno v nákupu SW produktů od společností Microsoft, Cisco, IBM, VMware, Oracle, a to na základě uzavřených Rámcových dohod. Za celý rok byly díky centrálním nákupům ICT ušetřeny 2 mld. korun.

Nákupy: Ministerstvo dopravy, Ministerstvo financí, Česká správa sociálního zabezpečení a MPSV… Má cenu pokračovat?

Mapový portál veřejné správy

Závěrem roku MV ČR spustilo mapový portál veřejné správy běžící na platformě ArcGIS Online. Základem portálu jsou mapové aplikace, které se zaměřují na údaje o obyvatelstvu, financování výkonu přenesené působnosti, vydávání osobních dokladů nebo na modelování budoucího vývoje. Další důležitou částí je aplikace s názvem Kam na úřad. Díky ní občané rychle a přehledně naleznou detailní informace, kde mají vyřídit své úřední záležitosti. Na portálu jsou k využití rovněž tematické mapy.

Aplikace Kam na úřad dodnes neprošla bezpečnostními testy a stran platformy iOS od Apple nesplňuje základní požadavky kladené na vývojáře a jejich aplikace. O tom, že by tato mobilní aplikace byla (jak určuje jako povinnost zákon 99/2019) přístupná pro osoby se zdravotním postižením pak nemůže být ani řeči. Skutečně skvělá vizitka aplikací českého eGovernmentu.

A to ostatní…

Nová koncepce rozvoje veřejné správy

V roce 2020 vstoupila v platnost nová koncepce rozvoje veřejné správy s názvem Klientsky orientovaná veřejná správa 2030. Koncepce předurčuje směřování rozvoje veřejné správy na dalších deset let, hlavním cílem je na všech úrovních systému veřejné správy zavést princip klientského přístupu a servisu.

Koncepce je víc nekonkrétní než předchozí strategický rámec, v mnohém se odchyluje od principů rozvoje VS (decentralizace, omezování místní příslušnosti, konec s reformismem a nebo komplexní služby) a není stoprocentně v souladu ani s ostatními závaznými materiály MV, jako je Informační koncepce ČR, apod.

Aktualizace měření a hodnocení veřejné správy

MV ČR představilo zásadně aktualizovaný systém měření a hodnocení veřejné správy složený ze dvou klíčových součástí. První obsahuje popis aktuálního stavu a dění ve veřejné správě (Výroční zpráva o stavu veřejné správy). Druhou částí je aktualizovaný datový set, tj. soubor vybraných indikátorů, které vypovídají o výkonu a žádoucím rozvoji veřejné správy v klíčových oblastech.

Když se na indikátory podíváte podrobněji, zjistíte, že se z nich vlastně vůbec nepozná kvalita veřejné správy jako celku. Veřejnou správu je nutno vnímat jako službu státu (byť realizovanou více úřady), ovšem o respektování povinného principu “Jeden stát” se opět raději i v hodnotících kritériích mlčí.

Územněsprávní členění státu

Vyhlášením zákona č. 51/2020 Sb., o územněsprávním členění státu, došlo k dokončení územních reforem započatých po sametové revoluci. Zákon zrušil staré kraje z roku 1960 a zajistil tzv. skladebnost územních jednotek. Současně se zákonem byly zpracovány také prováděcí vyhlášky. MV ČR rovněž vedlo informační kampaň s cílením na dotčené obce a například vytvořilo novou oficiální mapu územněsprávního členění státu.

Česká správa sociálního zabezpečení, hygienické správy, soudy, policie… Tady všude si ještě ani nikdo nevšiml, že nějaká změna skladby území začala, natož pak aby byla dokončena. Bohužel z dobrého úmyslu tohoto zákona se stal zase jen celkem prázdný předpis s minimálním dopadem na občany.

Příspěvek na výkon státní správy

Pro zákon o státním rozpočtu na rok 2021 byla připravena nová výkonová platba v rámci příspěvku na výkon státní správy pro obce, a to za zpracování avíza živnostenských úřadů (338 Kč za jedno avízo). Další novou výkonovou platbou je motivační platba 35 Kč za aktivaci elektronického čipu u vydaného občanského průkazu. Současně byla dokončena a publikována nová Metodika stanovení režijních nákladů na výkon státní správy.

Této oblasti osobně nerozumím, takže si ji nedovolím hodnotit. Je ale faktem, že na každé poradě s tajemníky ORP a na každé schůzi Svazu měst a obcí neustále zní nářky na nedostatečné financování přenesené působnosti a na zvyšující se nápad povinností oproti nerostoucímu příspěvku.

Snižování byrokratické zátěže

V říjnu 2020 byl zahájen projekt s názvem Výzkum vývoje byrokratického zatížení občanů a veřejné správy a mapování v čase a prostoru, na kterém MV ČR spolupracuje s Technologickou agenturou ČR. Výzkum je rozdělen do dvou částí. První postihne interakce občanů s veřejnou správou v jejich konkrétních životních situacích (např. odchod do starobního důchodu, ztráta/odcizení všech dokladů apod.), druhá část výzkumu zmapuje konkrétní skupiny obyvatel (např. matka na mateřské dovolené, senior apod.).

Kdyby MV vymáhalo povinnosti ohlašovatelů podle zákona o základních registrech, nemuseli bychom dalším pokoutním projektem zjišťovat, jak jsou na tom občané s interakcemi v jednotlivých agendách veřejné správy.

Vzdělávání

Institut pro veřejnou správu Praha realizoval pro MV ČR třetí ročník vzdělávacího programu pro zastupitele obcí Zastupitel v kurzu. Ten zastupitelům nabídl tři nové kurzy: 1. Práva a odpovědnosti zastupitelů při nakládání s majetkem obcí, 2. Veřejné zakázky malého rozsahu a 3. Strategické řízení a plánování obce.

Chybí odborné vzdělávání v řízení služeb, eGovernmentu, architektury úřadu, správy informací a informačních systémů, základních povinností, výkonu agend veřejné správy… Takže jeden vzdělávací program MV to asi neřeší.

Easy-to-Read

Ministerstvo vnitra aplikovalo metodu Easy-to-read (ETR) popsanou například v Metodice pro tvorbu srozumitelných informací ve veřejné správě a pro tvorbu zjednodušených textů (rovněž od MV ČR). Metoda byla použita při překladu informace o způsobu hlasování ve volbách do senátu a do krajských zastupitelstev v roce 2020.

Za tohle se dá opravdu pochválit. Jen to tedy mělo být v roce 2017. Ale důležité je, že to je.

Podpora řízení kvality

Na přelomu let 2019 a 2020 MV pořádalo blok tří vzdělávacích aktivit k podpoře řízení kvality na úřadech obcí a krajů. V roce 2020 se konaly semináře k analýze dat a kybernetické bezpečnosti, vyšel český překlad metodiky CAF 2020 – Společného hodnotícího rámce a uskutečnil se 13. ročník soutěže o Ceny MV za kvalitu a inovaci ve veřejné správě.

Stále nedochází ke komplexnímu řízení kvality služeb a kvality veřejné správy. Dlouhodobě kupříkladu MV odmítá sledovat kvalitu a efektivitu vnitřních procesů v rámci úřadů, obdobně je tomu i s neexistující vazbou kvality na neexistující procesy v agendách.

Inovace ve veřejné správě

V roce 2020 byly MV vydány brožury k rozvoji inovačního managementu ve veřejné správě. Vyšla brožura zahraniční praxe v systémovém přístupu k inovacím a dvě přehledové tiskoviny věnující se rozvoji inovací v úřadech obcí a krajů, a také státu. Ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu MV ČR pořádalo sérii webinářů k inovačnímu managementu ve veřejné správě.

Aha, takže máme brožurku a několik letáčků. Dobrá práce. Kdyby MV místo toho raději plnilo svoje analytické povinnosti a soustavným zlepšováním legislativy inovace podporovalo, udělalo by lépe.

Výstup vznikl v rámci projektu „Implementační jednotka Strategického rámce rozvoje veřejné správy ČR pro období 2014–2020″, reg. č. CZ.03.4.74/0.0/0.0/15_019/0000125. Projekt je spolufinancován z prostředků Evropské unie, Evropského sociálního fondu.

Publikace

V roce 2020 byla vydána pátá výroční zpráva o stavu české veřejné správy (za rok 2019). Úkolem výroční zprávy je pokračovat v podávání základních informací o veřejné správě v ČR za uplynulý rok. Struktura dokumentu se již třetím rokem opírá o Systém měření a hodnocení veřejné správy.

MV ČR představilo svou vizi moderního úřadu v nové publikaci Úřad 21. století: vize a současné trendy.

Je zajímavé, že ona zmíněná publikace se rozhodně netváří jako práce ministerstva. Navíc jde opět v mnohém dost proti povinnostem, jako je eGovernment, povinnost přímé digitalizace procesů v úřadu, poskytování digitálních služeb a spoustě dalších věcí, které jsou na rozdíl od projektových brožurek pro veřejnou správou povinností, se kterou jim MV moc nepomáhá. Hlavně že máme implementační jednotky, brožury a letáčky.

Projednávání materiálů na RVVS a RVIS

Na jednáních meziresortní Rady vlády pro veřejnou správu (RVVS) byly projednávány veškeré klíčové materiály, které byly předem projednány také na jejích řídicích výborech. Na webových stránkách MV ČR jsou k dispozici zápisy z jednání těchto orgánů.

Všimli jste si, že zde není ani slovo o RVIS? To je dost sebevysvětlující…

Zájemcům o trochu jiný pohled na věc doporučuji kupříkladu:

1.Projekt Digitální úřad, Advice solutions (2020): Analýza současného stavu EG a výhledu — úplná verze: https://egov.site44.com/pracovni/digiurad-analyza-asis.pdf

2.Rekonstrukce státu, Advokátní kancelář Frank Bold (2021): [Ne]digitální Česko – ZPRÁVA O PLNĚNÍ VLÁDNÍCH SLIBŮ V OBLASTI DIGITALIZACE — Web Rekonstrukce státu: https://www.rekonstrukcestatu.cz/download/3nQoIg/nedigitalni_cesko.pdf

O autorovi

Michal Rada se více jak 20 let věnuje eGovernmentu a digitalizaci veřejné správy. Působil na různých postech v rámci vlády i ministerstva vnitra a na dalších úřadech zejména v oblasti architektury a legislativy. Nyní kromě toho, že pomáhá s architekturou v některých úřadech je architektem Open-source aliance a řídí projekt www.openczeg.cz. Je ICT novinářem, a také členem redakční rady nového časopisu GOVERNMENT, věnuje se technice a technologiím a spolupracuje na mnoha IT projektech i mimo veřejnou správu. Kromě toho také učí a školí.

Tento článek vyjadřuje názory a postoje Michala Rady jako nezávislého odborníka a není a nereprezentuje stanovisko jakékoliv organizace, v níž autor figuruje, pokud není výslovně uvedeno jinak.

Foto: Packa

Napsat komentář