Podpora zpracování zemědělských produktů: stát dotoval především velké firmy s až stamilionovými zisky

Dotace vyplacené v rámci vybraných národních dotačních programů

NKÚ zkontroloval, jak v letech 2018 až 2021 Ministerstvo zemědělství (MZe) a Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) nakládaly s penězi státu a Evropské unie (EU) určenými na podporu zpracování zemědělských produktů. Kontroloři zjistili, že ačkoliv podpora měla podle strategie MZe i evropského dotačního programu směřovat přednostně na mikropodniky a malé a střední podniky, ministerstvo pro ně žádný národní dotační program v uvedených letech nepřipravilo. Naopak vyhlásilo program na zvyšování konkurenceschopnosti určený pouze pro velké zpracovatelské podniky. V letech 2018 až 2021 z něj MZe velkým podnikům vyplatilo 1,7 mld. Kč. U evropských dotací nastavilo MZe takové podmínky čerpání, že malé a střední podniky měly zájem jen o jednu ze čtyř investičních operací. Podporu ze zdrojů ČR a EU tak čerpaly každoročně především velké firmy s desetimilionovými až stamilionovými zisky.

MZe nesledovalo a nevyhodnocovalo hospodárnost, účelnost ani přínosy vynakládání národních dotací. Při poskytování evropských prostředků MZe neověřovalo, zda podpořené projekty přinesly požadované inovace, nebo se jednalo o pouhou výměnu strojů, zařízení a technologií.

Národní dotace

Kontroloři NKÚ odhalili, že MZe a SZIF nepožadovaly, aby příjemci dotací definovali konkrétní a měřitelné cíle svých projektů. Cíle tudíž byly obecné, nekonkrétní, neměřitelné a nevyhodnotitelné. Není zřejmé, zda došlo ke zvýšení kvality zpracování produktů a zda se zvýšila konkurenceschopnost našich podniků na evropském trhu.

MZe nestanovilo závazné podmínky pro výběr dodavatelů ani maximální limity výdajů na pořízení majetku a služeb. Příjemci dotací tak nebyli nuceni chovat se hospodárně.

MZe a SZIF posuzovaly nezbytnost podpor pro velké podniky pouze formálně. V souladu s nařízením Evropské komise musí mít vnitrostátní podpora motivační účinek. Pro jeho hodnocení neměly MZe a SZIF dostatečné podklady. Rozhodovaly o poskytnutí dotace, aniž by po žadatelích požadovaly doložení jejich tvrzení o přínosu navržených investic. U vybraných příjemců dotací NKÚ zjistil, že každoročně investují do obnovy a modernizace technického vybavení svých provozoven stovky milionů korun. Každoročním opakovaným čerpáním národních dotací z rozpočtu MZe vzniká podle NKÚ riziko tzv. efektu mrtvé váhy, tedy situace, kdy by příjemci investovali i bez veřejné finanční podpory.

V reakci na pandemii covidu-19 vyhlásilo MZe v roce 2020 a 2021 program na podporu zpracovatelů zemědělských produktů nazvaný AGRICOVID POTRAVINÁŘSTVÍ. Šlo o mimořádné dotace, jejichž cílem bylo zmírnit dopady uzavření škol a stravovacích služeb či zvýšených nároků na nouzové zásobování atd. MZe na podporu vyčlenilo prostředky ve výši tří miliard korun. Z nich však nakonec bylo vyčerpáno 206 mil. Kč, tedy cca 7 %.

Evropské dotace

Mikropodniky a malé a střední podniky měly zájem o jednu ze čtyř operací, a to operaci na podporu investic určenou původně právě jim. MZe však v roce 2020 umožnilo čerpat tuto dotaci i velkým podnikům, které tak získaly další zdroj podpory investic. Ministerstvo zemědělství zároveň zvýšilo částku maximální dotace z původních 12 mil. Kč na 37,5 mil. Kč. V tomto kroku spatřuje NKÚ riziko, že prostředky vyčleněné na tuto dotaci vyčerpají právě velké podniky.

Také u další operace, určené na podporu vývoje nových produktů a technologií, MZe zvýhodnilo především velké projekty. Nastavením podmínek totiž umožnilo, aby výdaje na spolupráci s výzkumnou institucí – což byl klíčový prvek operace – tvořily u velkých a finančně významných projektů jen minimální procento výdajů. Tím MZe vytvořilo především velkým zpracovatelským podnikům s finančně významnými projekty další dotační možnost na podporu investic. SZIF proplatil do poloviny května 2022 žadatelům v rámci této operace více než dvě miliardy korun. Z toho 97,5 % bylo použito na investice a cca 2,5 % na spolupráci s výzkumnými institucemi. Většinu prostředků z poskytnutých dotací použili příjemci na pořízení strojů, nákup technologií a na související stavební úpravy. Z celkem 51 projektů připadlo 37 na velké podniky s dotací téměř 1,6 mld. Kč. Mikropodniky a malé a střední podniky uskutečnily 14 projektů a získaly podporu ve výši necelých 485 mil. Kč.

TZ

Planetárium Praha
KRAJE

První LED planetárium na světě

Po dvouleté rekonstrukci se Planetárium Praha, též zvané Planetum, opět otevřelo veřejnosti. Výsledkem modernizace je první plně digitální LED planetárium s největší LED kopulí svého

Číst dále »