Sněmovna zřejmě beze změn schválí vládní novelu ústavy, podle níž se krajské, senátní i komunální volby budou od roku 2026 konat vždy na konci prvního říjnového týdne. Důvodem je snaha zabránit tomu, aby se podzimní termíny regionálních a obecních voleb přibližovaly kvůli současným pravidlům směrem k létu. Poslanci novelu posunuli do závěrečného kola schvalování, aniž navrhli její úpravy. Novelu doporučily schválit ve vládním znění také sněmovní výbory a komise.
Ústavní novela počítá také s tím, že hranice 81 senátních volebních obvodů bude možné změnit zákonem pouze jednou za 12 let. Má to podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) zamezit tomu, aby lidé z obcí kvůli jejich přesunům mezi obvody v důsledku změn počtu obyvatel volili senátory častěji než jednou za šest let, nebo naopak méně často. Obdobnou úpravu navrhovala už bývalá vláda Andreje Babiše (ANO). Sněmovna ji ale v předvolebním složení nestihla projednat.
Na ústavní novelu má navázat zákon o správě voleb, podle jehož vládní verze se mělo hlasování ve všech typech voleb uskutečnit vždy jen v pátek od 07:00 do 22:00. Poslanci se ale dohodli na vlastní verzi zákona, který má zachovat hlasování ve dvou dnech, a to v pátek od 14:00 do 22:00 a v sobotu od 08:00 do 14:00. Žádná jiná země EU dvoudenní hlasování nemá.
Zavedení pevného termínu podzimních voleb senátorů a zastupitelů navrhla vláda kvůli tomu, že podle dosavadních předpisů se jejich volby musejí konat vždy před uplynutím funkčního období stávajících zastupitelstev a příslušné třetiny členů horní parlamentní komory. Termín voleb se tak postupně přibližuje k letním měsícům. Zatímco například loni se komunální a senátní volby uskutečnily na konci posledního úplného zářijového týdne, o dvě desetiletí dříve se konaly na přelomu října a listopadu. Fakticky se tím zkracovalo volební období senátorů a zastupitelů.
Ústavní novela vychází také z požadavku Senátu z roku 2018, aby vláda zajistila větší stálost senátních volebních obvodů. Horní parlamentní komora v témže roce odmítla vládní návrh, aby se senátní obvody měnily každé dva roky v případě, pokud počet obyvatel v některém volebním obvodu poklesl nebo se zvýšil o 15 procent oproti průměrnému počtu obyvatel připadajícímu na jeden senátorský mandát. Nejčastěji se to týkalo Prahy, středních Čech a také severní Moravy.
V důsledku častých přesunů obcí mezi volebními obvody docházelo k tomu, že někteří voliči o senátorech nerozhodovali v pravidelném šestiletém volebním cyklu, ale například jednou za deset let, nebo naopak volili častěji. Obyvatelé příhraničních obcí pak touto změnou byli mnohdy přiřazeni i k jinému kraji. „Časté změny volebních obvodů měly za následek rovněž to, že senátorům se měnilo v průběhu funkčního období území, kterému se při výkonu mandátu věnovali, a s ním i voličská základna, což v podstatě představovalo zásah do nerušeného výkonu funkce,” uvedla vláda. Nově by se podle ústavní novely mohly obvody změnit nejdříve v roce 2028.
TZ/ČTK
